OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Základy kompozice V: Perspektiva a ohnisko objektivu

Základy kompozice V: Perspektiva a ohnisko objektivu 

Zobrazení perspektivy je základním rozhodnutím před zmáčknutím spouště fotoaparátu. Podle vašeho záměru na zobrazení perspektivy snímku zvolíte ohniskovou vzdálenost (úhel záběru objektivu) a hledáte výřez fotografované scény tak, aby na snímku bylo to, co tam chcete mít. Když jsem byl fotograf začátečník, tak jsem měl na víku brašny zevnitř napsaná dvě hesla. Dnes bych k nim připsal třetí: „Nepřizpůsobuj ohnisko objektivu místu, na kterém stojíš! Hledej místo pro zvolené ohnisko objektivu tak, aby na snímku bylo to, co tam má být!

Platí základní pravidla: Změnou ohniskové vzdálenosti objektivu měníte výřez scény. Zobrazení perspektivy je závislé na snímací vzdálenosti. K tomu je potřebné vysvětlení.

Samotná ohnisková vzdálenost mění pouze výřez části scény jako ořez v editoru. Snímek pořízený kratším ohniskem v sobě skrývá zmenšené snímky, které bychom zaznamenali ze stejného místa objektivy s delšími ohniskovými vzdálenostmi.

Ohnisková vzdálenost 90mm.

Ohnisková vzdálenost 27mm, stejný odstup. Snímek zobrazuje perspektivu stejně jako předchozí fotografie a ta je v něm obsažena. Výřez scény je jiný.

Tady je důkaz: Předchozí fotografii jsem oříznul v editoru tak, aby odpovídala prvnímu snímku. Oba snímky jsou stejné.

Zobrazení perspektivy je závislé pouze na snímací vzdálenosti. To znamená, že čím je fotoaparát blíže u objektu v popředí, tím se tento objekt jeví větší vůči malému pozadí. Právě tato změna relativní velikosti mění vnímání perspektivy na snímku.

Ohnisková vzdálenost má vliv na stanoviště snímání a to je primární pro zobrazení perspektivy snímku. Ohnisko objektivu a stanoviště snímání jsou parametry, které spolu souvisí. Proto se traduje, že širokoúhlý objektiv zdůrazní perspektivu a teleobjektiv ji potlačí. Příčinou změny perspektivy však není samotná ohnisková vzdálenost objektivu, ale odstup od fotografované scény jako důsledek použité ohniskové vzdálenosti objektivu. 

Kratším ohniskem zblízka nebo delší ohniskovou vzdáleností objektivu z dálky? To je fundamentální otázka k řešení. Objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností vyžadují obvykle menší odstup fotografa a menší odstup způsobí roztažení prostoru. Při použití delších ohnisek bude vzdálenost snímání větší a ta bude mít za následek zahuštění prostoru. Jako převážně reportážní fotograf si nemohu odpustit poznámku: Fotograf, který při reportáži používá kratší ohnisko, musí být uprostřed děje a vnímá jeho dynamiku. Naopak s delším ohniskem má reálně i emočně odstup od objektů focení. Je zajímavé, že přesně tentýž vzkaz nechává ve snímku divákovi.

 

Ohnisková vzdálenost 15 mm způsobila velmi malý odstup. Tím je zdůrazněn tančící pár v popředí v kontextu s popisovanou událostí. Nevadí mi zkreslení širokoúhlého objektivu (nerovné domy, sloupy a dívka vlevo). Nevadí mi velké ruce v popředí, naopak ruce a výraz dvou mladých lidí v této perspektivě je devizou snímku.

Snímek katedrály v Pécsi (ohnisko 375mm) působí jako by se naklonil směrem k fotoaparátu. Věže působí monumentálně a sevřeně. Dva kostelíky v pozadí jsou dobře viditelné a přitaženy dotvářejí kompozici dominance hlavních věží. Komprimace perspektivy působí poněkud nezvykle.

Čím větší mají být objekty popředí snímku v poměru k pozadí, tím bližší stanoviště a tedy kratší ohnisko objektivu použijete. Zobrazené pozadí bude relativně větší, při použití vzdálenějšího stanoviště a delšího ohniska. Z toho plyne zdánlivě paradoxní závěr: Když chcete podrobněji a lépe zobrazit vzdálené části scény, jděte od ní dál a použijte delší ohnisko objektivu. Pokud zobrazujete něco, co je blízko, jděte k tomu blíž a použijte objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností.     

Ohnisková vzdálenost použitého objektivu je 90 mm. Prostor uličky U Krupské brány v Teplicích je zahuštěn a vidíme i to, co se odehrává ve středním plánu a v pozadí.

Druhý snímek jsem komponoval tak, aby s objektivem 27 mm byl zachycen stejný prostor v popředí. Musel jsem proto dost postoupit kupředu. Díky tomu se perspektiva snímku změnila, ulička se jeví jako delší a divák má na snímku méně informací. Dívka v bleděmodrých džínách se přiblížila mezi oběma záběry tak o 20 m k foťáku a přesto je na snímku stejně velká.

Bližší stanoviště a širokoúhlé objektivy zdůrazní perspektivu. Na snímku zvětšují vzdálenosti mezi prvky snímku. Vzdálenější prvky se více zmenšují a pozbývají významu. Objektivy s širokým úhlem záběru v kombinaci s blízkým a zřetelným popředím vtahují diváka do děje. Protažení obrazu scény k okraji „obtočí“ snímek okolo diváka. Pokud jste dost blízko, skryjete za významným prvkem v popředí mnohé elementy pozadí a zjednodušíte jej. U těchto druhů snímků není ani tak podstatný menší úkrok do stran, ale nezvyklou účinnost má i menší pohyb dopředu nebo vzad.

Objektivy s malým úhlem záběru při větším odstupu eliminují pocit hloubky prostoru. Vizuálně potlačují význam objektů v popředí a zvýrazní pozadí. Stlačují jednotlivé roviny snímku. Dochází ke kompresi perspektivy, která zdánlivě snižuje vzdálenosti mezi prvky na snímku směrem od diváka. Vzdalující se tvary a linie nepozbývají významu. 

 Když mezerou v mracích osvítilo slunce popředí, uháněl jsem směrem od scény přes hlavní silnici na vyvýšené místo s objektivem 70-300 mm. Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří a tak jsem jí chtěl zachytit. Přitáhl jsem ji k popředí a relativně na snímku zvětšil použitím zamýšlené delší ohniskové vzdálenosti objektivu. Požadované perspektivní poměry a výřez jsem doladil ohniskem 240 mm.

Výhodou objektivů se zoomem není pohodlí fotografujícího, ale jeho tvůrčí záměr. Fotografující, který stojí na jednom místě a zoomuje, je neznalý nebo pohodlný. Pobíhající, který hledá záběr pro zamýšlené ohnisko svého objektivu, je fotografem. Samozřejmě to neplatí absolutně. Když dělám reportáž např. z nějaké demonstrace, není obvykle čas ani prostor na pohyb dopředu a dozadu. Nicméně použité ohnisko a z toho plynoucí důsledky beru v potaz. Stejně např. fotograf sportu má omezený prostor a čas. Naopak třeba při fotografování aranžovaných svatebních snímků (po obřadu) si může a musí fotograf promyslet zobrazení perspektivy a zkombinovat objektiv a odstup od fotografovaných. U většiny dokumentárních a reportážních snímků je práce s perspektivou důležitým kompozičním nástrojem fotografa. U dalších fotografických žánrů (architektura, krajina, street) je tento parametr fundamentální.


Měnil jsem vzdálenost fotoaparátu od sochy a ohniska tak, aby socha na snímku v popředí byla pokud možno stejně velká. První snímek je dělaný ohniskem 50mm a druhý 105 mm. Řekněme, že jsem chtěl mít sochu takto velkou (mohla by to být třeba postava). Právě úvaha o ohnisku určila můj odstup, který jsem měnil, až jsem dosáhl velikost sochy a dané perspektivní poměry. Ten lepší snímek je druhý, kde se vyloupl z oparu i hrad Doubravka v pozadí a výřez scény je zajímavější.  

Pro zajímavé kompozice je druhým nejúčinnějším nástrojem fotografa zobrazení perspektivy snímku. Přesto je na rozdíl od vnímání světla často opomíjeným fenoménem. Více než ohniskovou vzdálenost objektivu měňte svojí vzdálenost od objektu.     

Základy kompozice I

Základy kompozice II

Základy kompozice III

Základy kompozice IV

 

            

Oblíbené odkazy