OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Šimping: Okamžitá kontrola fotografií

Šimping: Okamžitá kontrola fotografií

Jsme při tom trochu podobni našim příbuzným lidoopům. Fotograf zvedne fotoaparát k oku, chvíli si s něčím hraje (nastavuje), zmáčkne a pak rychlým pohybem kontroluje výsledek svého snažení. Tomu se říká výstižně šimping. Je to efektivní uplatnění zpětné vazby na pořízený snímek. Včasnou korekcí vám může zachránit další snímky. Co bychom za to dali v dobách nedigitálních.  


V menu fotoaparátu aktivujete funkci automatického náhledu. Bezprostředně po expozici se zobrazí na LCD displeji náhled pořízeného snímku. Můžete většinou nastavit čas automatického náhledu a přidat zobrazení přepálených částí snímku, které pak blikají.

Na těle fotoaparátu zvolíte způsob zobrazení automatického náhledu v režimu prohlížení snímků tlačítkem INFO nebo DISP (v závislosti na značce a modelu fotoaparátu). Máte volbu náhledu snímku přes celý displej + expoziční čas a clona nebo menší náhled + jasový histogram a další EXIF data nebo menší náhled + jasový histogram, RGB histogramy a EXIF data. Doba automatického náhledu samozřejmě neovlivňuje rychlost snímání (namáčknutím spouště se náhled vypne). Při sekvenčním snímání se zobrazí náhled posledního snímku sekvence.

Tlačítko INFO. Náhled snímku s některými EXIF daty a jasovým histogramem. Náhled snímku s některými EXIF daty, histogramy jasovým a RGB.

Záleží na čase, který můžete věnovat posouzení snímku. Kdo fotografuje krajinu nebo architekturu, jistě může na chvíli odhlédnout od scény spíš než reportér. Dělám často reportáže a u svého Canonu mám nastaven náhled na 2 sec. a zobrazení indikace přepálených míst. Snažím se často rychle mrknout na snímek. Ale pozor! Nejenom u svateb nebo sportovních reportáží může mít oko mimo hledáček fatální následky. Promeškané okamžiky se neopakují. Proto vidíte při přerušení sportovního klání, jak fotografové zběsile dodatečně prohlíží svoje úlovky.

 

Jeden z kolegů mě zachytil při reportáži v Teplicích, jak provádím šimping.

Zobrazení histogramu má svoje opodstatnění pro ty, kteří mu dobře rozumějí a náhledem nepromeškají další snímek. Vidíte objektivní rozložení jasů na celém snímku. Při troše cviku vám i kratší pohled na malý histogram poskytne přibližnou informaci o kontrastu a rozložení jasů celého snímku, nikoli jeho částí. Nevýhodou je, že o již tak malý displej se musí podělit náhled snímku, histogram i EXIF data. Můj známý nosí na krku zavěšenou lupu Hoodman, určenou k prohlížení displeje fotoaparátu a nacvičeným okem a pohybem kontroluje snímky s histogramy během reportáže.

Není možné seriózní posouzení rozložení jasů celého snímku bez zobrazení histogramu. Je to proto, že v jasném světle budou vaše fotky vypadat příliš tmavě a při nedostatku okolního světla se budou jevit světlejší, než jsou. Rovněž hodnocení barev v náhledu není prakticky možné. Dříve se mi mnohokrát stalo, že jsem poněkud zpanikařil při pohledu na displej fotoaparátu a pak se snímky ukázaly jako dobře exponované. Naopak zobrazení přepálených míst v náhledu je relevantní údaj.

Kromě expozičních chyb můžete podle náhledu na displeji fotoaparátu následně reagovat i na chyby kompoziční. Při manuálním náhledu a jeho zvětšení posoudíte i výraz fotografovaných postav. To vše za předpokladu, že na to máte opět dostatek času. V případě nejenom svatebního polibku nebo skokana nad laťkou však další snímek není k dispozici, takže jakékoliv zkoumání záběru nemá smysl a může vás rozhodit.

Já si prohlédnu snímky při pauze v manuálním náhledu. Tlačítkem INFO volím větší náhled snímku se zvýrazněním přepalů. Je pravdou, že při práci, kde není možnost opravy, je to poněkud adrenalinová záležitost. Příliš to nedoporučuji. Lepší je soustředěný pohled vpřed než dozadu. Dodatečný náhled je naopak účelný jako primární výběr, když fotím třeba prezentaci hotelu a mám možnost opravy.

Zrcadlovky s živým náhledem a další fotoaparáty zobrazují histogram v reálném čase podle toho, co fotografujete a jaké nastavení expozice použijete. Podle živého histogramu můžete expoziční nedostatky nejen odhalit, ale předejít jim. Toto však nepovažuji v okamžiku záběru za důležité ani praktické. Myslím, že expozici musíte znát nebo to nechat na automatice a věnovat se zcela kompozici snímku, případně výrazu osob. Dnes už není argumentem šetření místa na paměťové kartě.

Často fotografuji svatby. Před obřadem zhodnotím, kolik přirozeného světla chci mít nebo mohu mít na scéně. Podle toho určím expozici fotoaparátu. Pak rozhodnu, zda a kolik světla přidám bleskem. Udělám zkušební snímek s vhodným popředím a posoudím pomocí histogramu na displeji fotoaparátu expozici. Ještě v klidu mohu korigovat expoziční parametry na fotoaparátu i korekci záblesku.  

Při ostré svatební reportáži pak jenom občas provedu rychlý šimping v době mimo zásadní okamžiky a zaměřím se pouze na případný signál přeexpozice. U inscenovaných fotografií v exteriéru naopak uplatním náhled zhusta. Na náhled mohu reagovat a někdy ho využiju i k prezentaci novomanželům pro dosažení určité interakce mezi fotografem a fotografovanými.

Když jsme u příměru s šimpanzem: Albert Einstein říkal fotografům „lichtaffen“ neboli světelné opice. Myslím, že je to hezký příměr. My fotografové si opravdu stále hrajeme se světlem a je to dobře.

 

Oblíbené odkazy