OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Rychlý způsob kalibrace vašeho objektivu

Rychlý způsob kalibrace vašeho objektivu

Fotografové často řeší takzvaný front focus nebo back focus. Jedná se o nepřesné automatické ostření, kdy objektiv ostří před nebo za místo, na které má ostřit. V menu některých pokročilejších zrcadlovek najdete funkci, která umožní softwarovou opravu tohoto problému.

Jak funguje automatické ostření u zrcadlovek

Světlo prochází objektivem a narazí na polopropustné sklopné zrcátko. Část se odrazí nahoru na matnici hledáčku. Část světla (asi 1/3) projde zrcátkem a pomocné AF zrcátko jej odkloní dolů na senzory pro automatické ostření (AF). Ty dají pokyn motorkům v objektivu, jakým směrem a o kolik se má pohnout část optické soustavy, aby bylo stanovené místo ostré. Pokud objektiv ostří před nebo za předpokládanou rovinu ostrosti, musíte zadat informaci, která objektivu sdělí, že má ostřit o kousek víc dozadu nebo dopředu. Přesně to provádí mikroadjustace AF objektivu.

Světlo projde objektivem a zobrazí se na matnici hledáčku (zelená dráha A). Část světla projde polopropustným zrcátkem a odrazí se od AF zrcátka dolů na AF senzory (fialová C). Po zmáčknutí spouště se obě zrcátka sklopí nahoru a světlo jde rovně na snímač, který jej zaznamená (žlutá dráha B).

Jak otestujete objektiv, zda nevykazuje front / back focus?

  1. Stáhněte si testovací list a vytiskněte jej na A4. Existuje na to zařízení SpyderLensCal za 2000 Kč, ale funguje stejně jako náš testovací list.
  2. Položte testovací list na rovnou plochu.
  3. Vyfotografujte testovací list ze vzdálenosti rovné asi 20x ohniskové vzdálenosti použitého objektivu tak, aby fotoaparát s obrázkem svíral úhel asi 45° (já používám ostřejší úhel).
  4. Stáhněte referenční snímek do PC a vyhodnoťte jej.
  5. Podle referenčního snímku stanovte mikronastavení AF vašeho fotoaparátu tak, abyste eliminovali chybné ostření na referenčním snímku.   

Zaostřit znamená zvolit rovinu zaostření. Zaostřovací rovina je rovnoběžná se snímačem fotoaparátu a má procházet střední čárou na testovacím listě. Díky nedokonalosti našeho oka se nám zdají ostré i čáry před a za ostřící rovinou a říkáme tomu hloubka ostrosti. 

Doplnění bodu 3. Při fotografování testovacího listu zaostřete na bod v jeho středu (mezi jedničkami) středovým zaostřovacím bodem fotoaparátu a použijte nejnižší možnou clonu objektivu. Osvětlení by mělo být takové, abyste mohli nastavit čas expozice okolo 1/200 sec. při ISO max. 400. To zajistí, že snímek nebude rozostřen ani fotografováním z ruky, ani fotografováním ze stativu při expozici vlivem zmáčknutí spouště nebo pohybem závěrky. Ze stativu můžete použít samospoušť a předsklopení zrcátka pro delší časy expozice, ale nevidím důvod, když máte dostatek světla. Maximální ISO 400 je proto, aby byl snímek testovacího obrázku dobře čitelný. Ze stejného důvodu stanovte dobře expozici a nezapomeňte, že automatická expozice má tendenci zobrazit vše středně šedé. To znamená korekci expozice do plusu, aby byl bílý papír bílý (podobně jako u fotografování na sněhu). Při použití zoomu jsem testoval na prostřední ohniskovou vzdálenost, ale můžete zkontrolovat i krajní ohniska a případně hledat kompromis v mikroadjustaci. Některý snímek nemusí být zcela reprezentativní, proto jich udělejte několik (já jich pořizuji 5 pro každé nastavení). Před každou expozicí rozostřete scénu ručně kroužkem na objektivu, aby ji pak autofokus zaostřil.   

Po zkoušení různých mikronastavení AF jsem vybral jako nejlepší -5.

Např. nastavení +10 se projevilo takto.

Doplnění bodu 4. Pokud budou ostřejší čáry na testovacím listu před bodem, na nějž jste ostřili (front focus), nastavte mikroadjustaci objektivu do plusu a v opačném případě (back focus) do minusu. Jinak řečeno: Pokud chcete rovinu zaostřování posunout od sebe, jděte do plusu, pokud k sobě, jděte do mínusu.

Doplnění bodu 5. Mikronastavení AF provedete u Canonu: Menu – C.Fn III – Autofocus/Pohon  –  tlačítkem Info stanovit sílu korekce. U Nikonu je to v menu nastavení – Jemné doladění AF. Postup přidávání korekce je logický a budete postupovat podle svého uvážení.

Druhý způsob testování objektivu na front / back focus  

Tento způsob mikronastavení AF je méně obvyklý. Pro mě je však logičtější snad proto, že není tak závislý na subjektivní interpretaci jednotlivých zkušebních snímků a prvotní zaostření je snadnější.

  1. Testovací list umístěte jako obraz na zdi rovnoběžně se snímačem fotoaparátu tak, aby osa objektivu směřovala na stanovený bod ostření testovacího listu. Fotoaparát upevněte na stativ.   
  2. Udělejte referenční snímek testovacího listu ze vzdálenosti rovné asi 20x ohniskové vzdálenosti použitého objektivu v režimu živého náhledu (Live View). Zaostřete autfokusem za použití středového bodu. Zvětšete čáru pro zaostření na LCD displeji a doostřete ručně. Velmi záleží na co nejpřesnějším zaostření.
  3. Vypněte režim živého náhledu i automatické ostření.
  4. Exponujte už bez kontroly testovacího listu v hledáčku. Kontrolujte pouze potvrzení zaostření v hledáčku fotoaparátu. U relevantních snímků musí být zaostření stabilní bez blikání symbolu, který zaostření potvrzuje.
  5. Relevantní snímky jsou takové, které považuje systém ostření vašeho fotoaparátu za zaostřené a toto potvrdí (viz bod 4). Zkontrolujte také o jeden stupeň větší korekci, kterou už by fotoaparát neměl potvrdit.
  6. Zapište si hodnoty mikronastavení relevantních snímků.
  7. Vyhodnoťte test a stanovte definitivní hodnotu mikroadjustace objektivu. Nejlepší bude příklad, který jsem naměřil pro tento článek. Relevantní snímky byly při hodnotách -14 a 4. Naneste si na papír osu s hodnotami -14 až 4. Hodnota prostřední je -5 (na každou stranu je deset dílků). Nebo 4 - 14 = -10/2 = -5. Hledaná hodnota je -5. Nastavte ji v menu fotoaparátu.
  8. Zapněte AF a zaostřete na testovací list. Tento snímek by měl být stejný jako referenční (viz. bod 2) 

-14 zvětšené na 100%

+4 zvětšené na 100%

Výsledné nastavení -5 zvětšené

-5 celkový pohled

Nezapomeňte na princip správně exponovaného listu a ručním rozostřením před každým novým zaostřením jako při prvním způsobu testu.

Mikroadjustaci můžete stanovit pro každý objektiv, který používáte. Fotoaparát objektiv pozná a uplatní na něj jeho individuální korekci. Pokud vaše zrcadlovka nemá popisovanou funkci mikronastavení AF, nezbývá, než se obrátit na specializovaný servis v případě, že jste přesvědčeni o chybné práci AF.

Pro oba testy jsem schválně použil objektiv zoom 18 až 55 mm světelnosti f/2.8 na APS-C snímači. To je o mnoho obtížnější, než pevný ultrasvětelný objektiv na full frame. Také se snadněji testují delší ohniska objektivů. Docela mě překvapila shoda s prvním způsobem testování objektivu. Jak vidíte, vše jsem dělal na balkóně.       

Neřešte velmi malé odchylky, které jsou poměrně běžné (v servisu vám řeknou, že jsou v normě). V případě našeho testovacího listu stojí za pozornost odchylka +2 až -2 dílky. Pro puntíčkáře a majitele velmi světelných objektivů, zejména portrétních, to je max. 1 dílek na každou stanu. V praxi nebudete fotografovat v tak vzorové situaci s hloubkou ostrosti v řádu milimetrů.

Často se pohybuje fotoaparát i fotografovaná scéna. Pak je rozhodující přesnost a schopnost fotografa, nikoli přesnost autofokusu. Ale pro pořádek si můžete test udělat. Není to časově náročné a zejména u velmi světelných portrétních skel to může přinést novou kvalitu.    

      

Oblíbené odkazy