OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Proč je světelnost objektivů nenahraditelná

Proč je světelnost objektivů nenahraditelná

Zásadním parametrem objektivů je jejich světelnost. Zapisuje se ve tvarech pomocí f/číslo např. F/2,8 (f/2,8) nebo ve tvaru 1:2,8. Clonové číslo určuje velikost otvoru v objektivu vymezeném lamelovou clonou, kterým prochází světlo. Světelnost objektivu je pak otvor při nejmenším clonovém čísle. České slovo clona je poněkud matoucí a lépe to vystihuje překlad anglického slova pro clonu aperture, tedy díra nebo otvor.

Množství světla, které dopadne na snímač, závisí na vzdálenosti clonového otvoru od snímače. Clonový otvor je jako zdroj světla a čím dál je snímač dané velikosti od onoho zdroje světla, tím na něj dopadá méně světla. No a vzdálenost clonového otvoru od snímače je ohnisková vzdálenost objektivu. Takže pokud známe průměr clony i ohniskovou vzdálenost objektivu, teprve pak můžeme srovnat, kolik dopadne světla na snímač. Při fotografování není praktické při expozici ještě zvažovat ohniskovou vzdálenost objektivu. Proto se zavedla clonová čísla, která jsou vyjádřena relativně a ohniskovou vzdálenost z úvah o expozici vyřazují.

Platí vztah: clonové číslo = ohnisková vzdálenost objektivu (mm) / průměr otvoru, který stanovuje clona (mm). Z toho je možné také vyčíst, proč jsou světelné objektivy s delšími ohnisky tak obrovské a drahé.

Při ohniskové vzdálenosti např. 200 mm a světelnosti 2,8 je největší otvor v objektivu, kterým prochází světlo na daný snímač 71,5 mm. Při světelnosti 4 musí být největší otvor vymezený lamelovou clonou 50 mm.

Velké jsou však rozdíly v množství světla na snímači i při malé změně čísla F. Tady je stupnice hodnot čísla F. Jedná se o řadu clonových čísel uspořádanou jako druhé odmocniny mocnin čísla 2. Bližší vysvětlení je nad rámec tohoto článku.

0.5 – 0.7 – 1 – 1.4 – 2 – 2.8 – 4 – 5.6 – 8 – 11 – 16 – 22 – 32 ………..

Každé číslo na stupnici vyjadřuje množství světla, které prochází clonou objektivu. Sousední číslo na stupnici vlevo vyjadřuje 2x více světla a sousední číslo vpravo polovinu světla (2x méně). Když tedy přicloníte třeba z 2.8 na 5.6, půjde na snímač jenom čtvrtina světla. Nebo zvažujete, že koupíte klasický objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm. Se světelností 2.8 je levný a s 1.4 o tolik dražší. Je to těžká volba, protože ten 1.4 dopraví na snímač vašeho fotoaparátu 4x víc světla a to za to stojí (když na to máte).

Velikost otvoru, kterým prochází světlo při dané cloně.

Světlo reprezentované počtem stejných žárovek, které zajistí totožnou expozici snímku při uvedené cloně (čas expozice a ISO se nemění).

Pro detailisty musím uvést, že uvádíme světelnost objektivu jako nejnižší clonové číslo (což prezentuje největší otvor). Ono je to vlastně světlo dopravené na snímač při nejnižším clonovém čísle a to se může lišit u objektivů stejné ohniskové vzdálenosti i otvoru clony. U propustnosti světla objektivem přichází totiž do úvahy ještě jeden parametr a tím je materiál, kterým světlo prochází. Tím materiálem je sklo, kterého když je méně, má příhodnější složení a lepší antireflexní vrstvy, tak zadrží méně světla. Z toho plyne, že dva objektivy se stejnou ohniskovou vzdáleností při stejném nejnižším clonovém čísle mohou posílat na snímač rozdílné množství světla. Tedy jejich světelnost je rozdílná. Třeba 80 let starý objektiv může mít i o jeden stupeň horší světelnost (projde polovina světla) než u moderního objektivu stejných základních parametrů. Naštěstí ty rozdíly jsou u moderních objektivů malé. Proto fotografové světelnost objektivu označují nejnižším clonovým číslem, jinak by v tom byl strašný guláš. Necháme to tedy tak a nadále budeme říkat „moje padesátka má světelnost 1.4.“

Investice do světelných objektivů je výborná věc pro fotografa sportu nebo reportáží. Když chcete vyfotografovat skokana do výšky v hale, kytaristu na pódiu večer nebo v klubu, svatebčany v kostele, atmosféru tureckého bazaru v podvečer atd., není jiného řešení, než světelný objektiv často v kombinaci s vyšší hodnotou ISO (která je limitovaná šumem). Naopak pokud fotografujete krajinu nebo architekturu (bez lidí), tak investujete spíš do kvalitního stativu a zvolíte dlouhý čas expozice, protože nehrozí pohybová neostrost na straně fotoaparátu ani objektu fotografování.

Chtěl jsem vyjádřit, že pro univerzální fotografickou práci je světelný objektiv nenahraditelný. Při pohledu na ceny máme tendenci bagatelizovat tento fakt. Závěr, že zoom 24 až 70 mm f/2.8 je přece skoro stejný jako 24 až 70 mm f/4 je sice lákavý, ale zcela mylný. Exponometrie nám říká, že snímek bude stejně exponován, když clonu f/4 vyvážíme delším časem expozice (třeba místo 1/125 sec dáme 1/60 sec). Nebo ISO, když 1600 změníme na 3200. Ano, to je pravda, ale v prvním případě bude objekt rozmazaný a v druhém případě bude snímek neostrý a zrnitý. Proto je světelný objektiv nenahraditelný zejména ve smyslu expozice, ale i přesného ostření za všech podmínek a hloubky ostrosti.



Oblíbené odkazy