OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Kupujete fotoaparát? Zaměřte se na dva parametry

Kupujete fotoaparát? Zaměřte se na dva parametry

Když kupujete fotoaparát, je to radost i starost. Budu mít nový přístroj, ale vyberu dobře v té záplavě fotoaparátů? Mrknete na internet a každý radí. V závěru testů nenajdete koupit nebo nekoupit. Kouknete do uživatelských recenzí a zjistíte, že někdo svůj přístroj chválí a jiný (možná v různém rozpoložení) na totéž nadává. Jdete do obchodu. Pokud to je nějaké „elektro“, nemá cenu se ptát. Konečně je obtížné být odborníkem na pračky, televizory, holicí strojky, domácí pekárny a ještě na fotoaparáty. Co s tím?

Pojďme očistit vlastnosti fotoaparátu od balastu a jít na dřeň. Pokud vám záleží na kvalitě fotografií, je fundamentální vlastností každého fotoaparátu velikost jeho snímače a světelnost objektivu. Potom jsou dva parametry, které sice nesouvisí s kvalitou fotografií, ale jsou nepřekročitelné. Jsou to rozměry přístroje a jeho cena. A to je všechno, máte nakoupeno.

Ať máte tělo fotoaparátu z titanu, 20 režimů měření expozice, 60x zoom, rozpoznání obličejů nebo hodnotu ISO 25600, vždy nejdůležitější je velikost snímače a světelnost objektivu. Jednoduše řečeno: čím větší snímač, tím lépe a čím větší světelnost objektivu (menší clonová čísla), tím lépe.

U dalších dvou parametrů je to ještě jasnější, protože spolu přímo nesouvisí. Buď chcete nosit přístroj v kapse košile, nebo chcete super fotky za každé situace s tříkilovým přístrojem (včetně objektivu), který se nevejde ani do krabice od bot. Mezi těmito mantinely je váš nový fotoaparát. Naštěstí další rozpětí nebude tak široké a určíte si ho rychle, tedy peníze.

Navrhuji, abyste si stanovili maximální velikost nového přístroje a jeho maximální cenu. Pak už do toho napasujete největší snímač a nejsvětelnější objektiv. Kompromisy v těchto dvou hodnotách bych posunul ve prospěch snímače s tím, že na větší snímače je obtížnější (dražší) vyrobit světelnější objektiv. Ono je to povázané. Větší snímač - vyšší cena a větší přístroj. Světelnější objektiv - vyšší cena a větší objektiv.   

Pokud nemáte příliš napjatý rozpočet, akceptujte snímače 2/3" a větší. Polevte raději ve světelnosti zoomu, zejména na delším ohnisku. Bavíme se o ceně od 10 000 do 20 000 Kč (včetně objektivu). U levnějších a dražších přístrojů platí to, co jsem uvedl výše. Ty levnější budou mít snímače 1/1.7" nebo spíš 1/2.3" a vejdou se do kapsy. Dejte větší akcent na jejich objektivy. U těch dražších je pestrá nabídka snímačů v kombinaci s objektivy až k Full Frame, které jsou v cenách od 70 000 výše. Dnes si můžete vybrat i v této nejvyšší kategorii kompaktnější modely. Jsou jimi systémové kompakty (mirrorless). Měnitelnost objektivů je bonus tehdy, když vlastníte víc než jeden objektiv. Platí, že jeden kvalitní je lepší než dva průměrné.  

Levné kompaktní fotoaparáty se pomalu, ale jistě odebírají do historie digitální fotografie. Na jejich místě jsou už telefony s fotoaparátem. V podstatě se dají koupit jenom starší modely a jejich vývoj už výrobci dávno zastavili. Zato smartphony inovují jako o závod. Zatím mají menší snímače, než jsou u nejlevnějších kompaktních fotoaparátů. Proto mohou také udávat dobré světelnosti jejich objektivů. Na velmi malý snímač to není takový problém.

Není to tak dlouho, co mobily měly snímače velikosti 1/4". Dnes má Samsung Galaxy S6 snímač Sony IMX240 o velikosti 1/2,6" a objektiv světelnosti f/1,9 s ohniskovou vzdáleností 4,35mm (po přepočtu crop faktorem 6,34 na FF 28mm). Převratný snímač Sony RGBW má nejnovější iPhone 6s

Velikost snímače

Větší snímací prvky senzoru mají lepší zisk využitelného signálu na úkor digitálního šumu a lepší dynamický rozsah. Velikost snímacích prvků je přímo úměrná velikosti snímače a nepřímo úměrná jejich počtu. S fyzikálními zákony se nedá nic dělat. V tomto kontextu je racionální hodnota pixel density (hustota obrazových bodů), vyjadřovaná v megapixelech na čtvereční centimetr. Jednoznačně platí, že menší číslo je lepší. Tyto hodnoty bohužel nikde nevidím.

V začátcích digitální fotografie bylo rozlišení snímače (počet snímacích prvků) důležité, protože bylo nedostatečné. Sám jsem koupil jeden z prvních kvalitních 2 Mpx digipřístrojů za 30 000 Kč. Pak byla dlouho špice 6 Mpx a říkali jsme „konečně mohu dělat i velké, papírové fotografie“. Dnes je silně přemegapixelováno i u velmi malých snímačů. Třeba zmíněný Samsung Galaxy S6 má 16 Mpx a pixel size je 0,00112 mm. Reklama cílí na megapixely a zákazníci na to slyší.

Sousloví „menší rozlišení pro lepší fotografie“ zní divně. Používaný výraz rozlišení snímače je dost zavádějící a logicky vyvolává dojem, že více něco rozlišit je lepší. Tak tomu dnes už není. Rozhodující je, jakým způsobem se zobrazí body scény. O přijatelnosti rozhoduje dostatečně velký snímací prvek senzoru a objektiv fotoaparátu.

Objektiv

Zásadním měřítkem kvality objektivu je ostrost, respektive kontrast obrazu jím vytvořený a z toho plynoucí vykreslení detailů. Bez kvalitního vstupu (objektivu) nemůže být dobrého výstupu (fotografie).

Jak poznáte dobrý objektiv při jeho výběru? Podle nejnižšího clonového čísla v celém rozsahu ohniskových vzdáleností. Čím nižší, tím lepší. Světelnější objektiv je univerzálnější a propustí více světla, které se podílí na vytvoření obrazu. Jeho optická soustava je také lépe vykompenzována. Neplatí to tak kategoricky pro toho, kdo fotografuje pouze statické scény a používá stativ.

Je to poněkud matoucí, ale změna o jeden stupeň v číselné řadě clonových hodnot ...1,4  2  2,8  4  5,6 ... znamená, že na snímač dopadá dvojnásobné množství světla. To je gigantický rozdíl. Ob dva stupně je to už čtyřnásobné atd.

S objektivem i snímačem souvisí rozsah zoomu. Důsledkem kompromisů v konstrukci zoomů, které vyplývají z fyzikálních zákonů, musí být nižší kvalita fotografií. Čím větší je rozsah ohniskových vzdáleností objektivu, tím je nutné uplatnit více kompromisů při jeho konstrukci na úkor ideálního řešení. Nebo také: čím větší zoom, tím horší optické vlastnosti soustavy. Rozsah ohniskových vzdáleností objektivu souvisí i s velikostí snímače. Superzoomy jsou konstrukčně řešitelné jenom na malé snímače fotoaparátů. V praxi je to vždy 1/2.3". Mám rád termín „zoomování nohama“, který přesně vystihuje to, co má fotograf dělat třeba i s objektivem bez zoomu. 

Dva parametry, které jsou implicitně užitečné

Hledáček sice přímo neovlivňuje technickou kvalitu fotografií, ale celkovou kvalitu ano. Ovlivní kompozici snímku. Musíte dobře vidět, co budete fotit a kam ostřit. Proto je užitečný velký, jasný hledáček. Nerad komponuji přes LCD displej na zadní stěně s nataženýma rukama. Dnes už jsou EVF hledáčky tak kvalitní, že konkurují pětibokým hranolům v zrcadlovkách.

Kompaktnost, respektive váha je relevantní vlastností. Ta sice neovlivní vůbec kvalitu fotografie, ale ovlivní kvalitu fotografa. Při stejném obrazovém výkonu je pohodlnější menší (lehčí) aparát, pokud nefotografujete pouze v ateliéru. To se nejlépe pozná při dlouhé chůzi nebo u časově náročného fotografování. Často hraje roli i nenápadnost. 

Ostatní nepodstatné funkce

Objektiv a snímač mají pozitivní nebo negativní vliv na kvalitu fotografií. Další hodnoty uváděné v technických specifikacích a často akcentovaných výrobci mají na kvalitu snímku neutrální vliv. Neboli jsou zbytné, někdy zbytečné, ale zaplatíte za ně.

Stabilizátor obrazu. Stabilizujejenom pohyb ruky fotografa.Takže jej využijí pouze ti, co fotí statickou scénu z ruky. Fotografové, kteří fotí vážně krajinu nebo architekturu používají stativy. Ti, co fotí totéž nevážně, mohou zapnout stabilizátor při zhoršených světelných podmínkách.

Hodnoty ISO. Výrobci mohou beznákladů umožnit nastavení jakéhokoliv ISO. Jediné, co má vliv na relativní použitelnost snímků s vysokou hodnotou ISO je velikost snímacích prvků. Pokud jsou snímky nepoužitelné, je ISO jenom číslo napsané v manuálu fotoaparát. V absolutní hodnotě je pro mne vysoké ISO 1600 a více. Závěr tedy zní: Použitelné ISO je velmi ceněná veličina fotoaparátu, ale není závislá na uváděné hodnotě. Je to jako když máte na tachometru běžného auta hodnotu 220 km/hod.    

Video. Nechci video kategoricky zatracovat. Chápu, že výrobci chtějíuniverzálnější přístroj a leckomu se může hodit. Pro mě je fotoaparát na fotografování a video je jiná kategorie vizuálního umění. Něco jako auto a motorka.  

Digitální zoom. Se zoomem to nemá nic společného. Tento výraz by měl zmizet z fotografického slovníku. Je to přiblížení výřezu scény, jako když si hotový obrázek na displeji fotoaparátu nebo na monitoru zvětšíte. Fotoaparát zvětší snímek, provede uprostřed výřez a dopočítá na deklarovaný počet obrazových bodů. Úplně totéž uděláte v každém editoru.  

Scénické režimy (motivové programy). Fotograf si vybere režim podle situace, kterou chce zachytit a fotoaparát pak sám provede potřebná nastavení, odpovídající co nejlépe podmínkám a požadavkům. Na voliči expozičních režimů (nezaměňujte s měřením expozice) je základní zóna, kde jsou automatické programy včetně motivových a kreativní zóna, kdy fotograf zasahuje do expozičních parametrů. Slovo kreativní přesně vystihuje rozdíl mezi oběma skupinami.

Scénických režimů může být skoro neomezené množství např. Portrét, Krajina, Západ slunce, Noční scéna, Sport, Pláž, Sníh. Třeba v režimu Portrét se fotoaparát snaží při zaostření na tvář rozostřit pozadí nastavením nižší clony a při nedostatku světla aktivuje blesk. Režim krajina zase spočívá na pokud možno nejvyšší cloně, aby bylo vše ostré. Zelené a modré tóny budou živější. Sport aktivuje automatické ostření, sekvenční snímání a krátký čas expozice i za cenu vysokého ISO. Noční portrét, na rozdíl od Portrét, aktivuje blesk při větším nedostatku světla, nezvyšuje ISO dříve než víc nesníží čas expozice a celkově nechá fotografii tmavší.

Podobně logické je to u všech scénických režimů. Problém je v tom, že je to podle „logiky“ fotoaparátu a ta může být nelogická a hlavně odlišná od záměru fotografa. Faktem je, že nezasvěceným uživatelům může fotoaparát udělat expozičně průměrnou fotografii. Jak jsou jednotlivé režimy sofistikované, záleží dost na jednotlivých výrobcích fotoaparátů a i podle toho vypadají výsledné fotografie.

Co bych si koupil v září 2015

Na cenové ose vidím 5 kategorií fotoaparátů. Vyzkoušel jsem dost přístrojů a také dost jsem vyčetl z jejich specifikací a zkušeností jejich uživatelů. Já bych si dnes koupil:  

  • 1 (vyšší) Sony Alfa 7s (114 000 Kč, Carl Zeiss Vario-Sonnar 24-70 f/2,8. Při f/4: 96 500 Kč)
  • 2 (vyšší střední) Fujifilm X-T1 (67 000 Kč, Fujifilm 16-55 f/2,8), v nedávné akci za 55 000 Kč.
  • 3 (střední) Panasonic Lumix DMC-LX100 (19 800 Kč)
  • 4 (nižší střední) Fujifilm X30 (10 500 Kč)
  • 5 (nižší) v telefonu LG G4

Pokud budete chtít, vaše fotografické dovednosti se budou vyvíjet. Některé zdánlivě zajímavé funkce fotoaparátu jsou nedůležité a časem budete používat kreativní nastavení. Je legitimní, chcete - li fotografovat mobilem. Je to logičtější než levným kompaktem.  

Fotoaparát přináší vizuální sdělení, proto po technické stránce je nejdůležitější kvalita obrazu. Při výběru nového fotoaparátu zaměřte své priority tímto směrem a neměňte je za nedůležité funkce.     

 

 

 

Oblíbené odkazy