OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Jak zobrazit pohyb na fotografii

Jak zobrazit pohyb na fotografii

U fotografie se dá zdůraznit pohyb pouze implicitně, na rozdíl od videa, kde je jasně viditelný. Jak to tedy udělat, aby byl pohyb na fotografii zřejmý? Máte na to některé výrazové prostředky. Které to jsou?

Směrové rozostření.

Výrazné rozostření subjektu jedním směrem na fotografii značí pohyb, přičemž něco musí být ostré, aby bylo patrné, co je v pohybu. Pokud je váš tvůrčí záměr zhotovení snímku s pohybovým rozostřením, je klíčová doba expozice, která je závislá na daném pohybu.


 Čas 1/60 sec. byl tak akorát, aby se dal foťák udržet a paličky bubeníka byly rozmazané. Clona f/3,6 ISO 2500. Byl použit jednoduchý kompakt s vysokou hodnotou ISO, což se odrazilo na kresbě a šumu, ale přesto má snímek hodnotu díky dynamickému pojetí.  

Obecně platí, že pohyb na snímku bude rozmazanější, čím bude: čas expozice delší, pohyb objektu rychlejší, jeho vzdálenost od fotoaparátu menší, delší ohnisko objektivu nebo čím bude pohyb kolmější na osu objektivu. Samozřejmě různé kombinace mají příslušné důsledky. Směrové rozostření můžete realizovat různými způsoby.


Při použití stativu byl čas expozice 1/16 sec. Clona f/8 s ohledem na hloubku ostrosti při ISO 200.

Pohybující objekt exponujete delším časem tak, že bude rozmazaný.

Snímáte z pevného místa a uplatňujete takový expoziční čas, aby některé objekty na snímku byly ostré a ty, které se pohybují, byly rozostřené. Často se jedná o fotografie sportovních událostí, kdy se podstatně rychleji pohybuje jedna část těla (hod, odpal, kop atd.), dále klasické záběry tekoucí vody v potoku nebo rozmazané objekty v popředí nějakého děje.

Často přidávám lidský prvek do snímků architektury nebo krajiny. Zvyšuje to dynamiku a přidává měřítko. Pokud se to podaří s neostrostí pohybujícího, dynamiku to umocní.

Snímáte z objektu, který je v pohybu a rozostřené bude okolí.

Exponujete tak, že fotograf i fotografovaný objekt jsou na jedné pohybující se pozici (např. portrét u okna jedoucího vlaku).


 1/30 sec.

Zajímavou možností je vyladit čas expozice tak, že bližší okolí pohybujícího se fotoaparátu bude rozmazané a vzdálenější pozadí bude relativně ostré.

Panning  

Panning je metoda snímání, kdy sledujete v hledáčku nebo na displeji fotoaparátu objekt, který se pohybuje při použití poněkud delšího času expozice. Rozostřené bude pozadí a případně rychleji nebo jiným směrem pohybující se části objektu (např. kolo).


 Typický Panning. Objektiv 128mm, expoziční čas 1/30 sec., f/8.

Fotoaparátem sledujete pohyb tak, aby byl objekt v hledáčku nebo na displeji stále na stejném místě. Nestabilnější způsob sledování pohybujícího objektu je plynulé otáčením v bocích.  

Plynule kopírujte pohyb objektu s namáčnutou spouští a se zapnutým průběžným ostřením. Důležité je sledovat objekt i během expozice a pro plynulost pohybu i chvíli po expozici. Vhodné je kontinuální snímání a krátká sekvence snímků, kdy máte více možností výběru ze snímků v sekvenci.

Jiný postup je, když předostříte na vzdálenost předpokládané expozice. Pak přepnete na manuální ostření a sledujete pohybující objekt. Až bude v určeném místě, exponujete. Rozhodujícím kritériem bývá dobrý odhad děje na scéně, přesné předostření na hloubku kde budete exponovat a čitelné určení místa expozice.

Při panningu berte též do úvahy hloubku ostrosti, respektive clonu k danému ohnisku objektivu. Čím větší je hloubka ostrosti, při nepřekročení limitujícího expozičního času pro pohyb ze strany fotoaparátu, tím pravděpodobnější je, že objekt bude zaostřený. Také ale platí: Při malé hloubce ostrosti se přidá k rozmazání pozadí panningem i jeho neostrost proto, že je mimo hloubku ostrosti.    

Nejlogičtější nastavení expozičního režimu fotoaparátu při pohybové neostrosti je priorita času nebo manuál, protože čas expozice je zásadní. Fotografování za slunečného dne a použití delšího času expozice může komplikovat skutečnost, že i při maximální cloně bude snímek přeexponovaný. Pak je jedinou možností použití šedého filtru, nebo si počkat na jiné světlo.

Delší čas expozice nastoluje problém pohybové neostrosti ze strany fotoaparátu.  Stabilizátor má smysl pouze tehdy, pokud umí stabilizovat obraz pouze v jedné ose. Jiný nepoužívejte. Zejména teleobjektivy mají tzv. panning mód, který umožňuje stabilizaci v horizontálním směru vypnout.

Samozřejmě stativ (mě se osvědčil pouze monopol) zajistí stabilní polohu fotoaparátu, ale při klasické reportážní práci jej není možné použít. Vypadá to jako banalita, ale často v zaujetí na kompozici a expozici zapomenete na stabilní držení fotoaparátu, možnosti opřít se atd.

Při Panningu býváme velmi soustředěni na technické provedení snímku, které není jednoduché. Nezapomeňte na kompozici, pro kterou platí obecná pravidla. Specifické a obtížné je sledování objektu v pohybu a ubíhající pozadí tak, aby obojí mělo solidní parametry. Připomenu, že před objektem na snímku by mělo být místo ve směru jeho pohybu.  

K zvládnutí Panningu je potřeba trpělivě cvičit, vyzkoušet všechny varianty a snímky přesně vyhodnotit. Pro začátek si určete, že zaznamenáte jedoucí auto v momentě, kdy jeho přední světla budou v zákrytu třeba s patníkem nebo dopravní značkou. Uvidíte, že to není úplně jednoduché.    

Při realizaci pohybové neostrosti je zajímavou variantou použití blesku. K výše uvedenému musíme přidat skutečnost, že blesk zmrazí pohyb. V praxi to znamená, že pomocí clony, času expozice a hodnoty ISO stanovíte, kolik přirozeného světla bude na snímku. Pokud se na snímku uplatní dostatečné množství stálého světla, tak i při delším času expozice záblesk zmrazí pohyb a stálé světlo zařídí neostrost za pohybujícím objektem.   

Pohyb přirozeného světla může být zaznamenán před pohybujícím objektem při expozici blesku na první lamelu. Přirozenější je neostrost tvořená dlouhým časem za pohybem, což umožňuje blesk na druhou lamelu.


Exponováno na světlo v pozadí, protože je zajímavé. Otevřela se závěrka na 0,5 sec. a po tuto dobu čip snímal pozadí a pohybující se světla auta v tmavém popředí. Na konci expozice blesk nastavený na druhou lamelu osvítil auto. Mírná neostrost auta je způsobena jemným zaznamenáním přirozeného světla.


 Podobné legrácky se nabízí s dlouhou expozicí. Tady na první lamelu. Potáhnout+blesk a pak srdce. Nebo teoreticky na druhou lamelu. Srdce a pak potáhnout+blesk.

Pohybuje-li se objekt v relativní tmě, blesk ho zastaví i při delším času expozice bez nebezpečí neostrosti ze strany fotoaparátu. To je výhodné i při Panningu s bleskem a  více osvětleným pozadím, které bude rozmazané.


Dlouhý čas závěrky nezpůsobil při Panningu neostrost tmavého popředí, které osvítil z velké míry blesk zaměřený na chlapce. Naopak stálé světlo na pozadí stmívající oblohy způsobilo její rozmáznutí.  

Nestabilní pozice.

Pokud je na fotografii něco v hodně nestabilní pozici, je to v pohybu. Vyplývá to z našich zkušeností a fyzikálních zákonů. Buď je v nestabilní pozici pohybující se objekt, nebo tento objekt způsobí nestabilní pozici něčeho jiného (zvířený prach, voda).


Expoziční čas 1250 sec.  f/1,8. Na snímku je podstatný výraz děvčete. Ostré je to, co je důležité. Proto byl použit krátký čas a malé clonové číslo. Malé clonové číslo způsobilo malou hloubku ostrosti a krátký čas učinil čitelný výraz děvčete a její nestabilní pozice. Děvče je ve vzduchu stejně jako švihadlo a zejména krásně zobrazené vlasy. Pohyb je na první pohled patrný a dodává snímku dynamiku.


Obrázek od nás ze severu. Čas 1/125 sec. zde není zajímavý. Je důležité, že jsem zaznamenal zvířený prach od kol. Pohyb je evidentní.          

Emociální vrchol.   

Je to situace, kdy zachytíme emociální vrchol děje. Podle výrazu osoby nepochybně poznáme, zda se jedná o dolní polohu bungee jumpingu, nebo relaxaci na laně hlavou dolů. Tady nám pomůže instinkt a zkušenost i u méně vyhrocených situacích. Je to o gestech a emocích, kdy pohyb je zřejmý.

 Opět od nás ze severu Čech. Clona f/2,8 a zaostření na diskutujícího způsobilo, že ostatní subjekty nejsou v hloubce ostrosti. Pak už jsem se soustředil na vrchol emocí, což bylo toto. Ostatně kdyby děj gradoval, měl bych možnost ho ještě zaznamenat. Čas 1/125 sec. byl zárukou, že oči hlavního protagonisty jsou ostré a jeho ruka mírně máznutá.


 Expoziční čas 1/30 sec., f/4, blesk odrazem od stropu a zdi naproti se zamíchal do přirozeného světla. Opřel jsem se s aparátem mezi dveře naproti snímku, abych lépe udržel 1/30 sec. Pohybová neostrost rukou, která směřuje proti objektivu je trochu podpořena menší hloubkou ostrosti. Nejdůležitější je výraz oslavence, na jehož oko jsem zaostřil. Mimochodem ta pěkná jiskra v oku (catchlight) je právě ten blesk.

U reportážních snímků, zejména ve složitých světelných poměrech v interiéru, je posuzování celkové ostrosti, která je ostatně vždy relativní, poněkud jiná. Je přípustná mírná neostrost i nepohybujících se částí scény a něco šumu.  


V hledišti Jazz clubu v Teplicích nebylo téměř žádné světlo a také malý prostor, ale musel jsem zachytit atmosféru. Nezbylo, než z jeviště hodně citlivě namíchat světlo blesku odrazem s tím minimem stálého světla. Na technické kvalitě je to je znát, ale to, že dvě ženy tančí na živou hudbu je patrné. 

Pestrost výrazových prostředků fotografovi otvírá nové možnosti kreativní tvorby. Zařaďte mezi ně působivé umocnění pohybu na snímku.

Oblíbené odkazy