OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Jak fotografujeme na sněhu

Jak fotografujeme na sněhu

Zim­ní scé­ny ma­jí zvlášt­ní kouz­lo dí­ky kontrastům, harmonickému pů­so­be­ní mod­ré oblohy a bí­lé­ho sně­hu, čis­to­tě a jednoduchosti li­nií, tva­rů a ploch. Celý den níz­ko položené slun­ce pro­dlu­žu­je stí­ny, zdů­razňuje struktury a umožňuje časté fotografování v protisvětle.

Z pohledu expozice je fotografování na sněhu poněkud náročnější a má některá specifika. Bí­lé plo­chy a kon­trast způ­so­bu­jí nepřesnosti z pohledu ja­sů i ba­rev a je­jich zaznamenání fotoaparátem.  

Expozice

Expoziční automatické systémy fotoaparátů vyhodnocují světlo odražené od fotografované scény a z toho odvozují celkovou hladinu osvětlení. Předpokládají, že průměrná scéna odrazí 18% dopadajícího světla. V principu nedokážou rozlišit schopnost předmětů odrážet světlo od celkové hladiny osvětlení, které je podstatné. Zimní scény s převažujícími bílými plochami odrážejí více světla. Automatika je vyhodnotí jako příliš osvětlené. Reaguje omezením světla, které prochází objektivem, a to zacloněním, respektive zkrácením expozičního času. Výsledkem jsou podexponované fotografie s šedým sněhem. Čím více bílých ploch, tím větší podexpozice. Při zhruba vyrovnaném poměru tmavých a světlých míst je automatika přesná.

V situacích, kdy převažují plochy sněhu, použijte některou z těchto metod:

  • Podle množství a nasvícení bílých ploch nastavte kompenzaci expozice +0,5 až +1,5 EV. Korigujete tím „názor“ expoziční automatiky. Podle histogramu snímku můžete zkontrolovat, zda byla korekce správná
  • Pokud si nejste jisti, použijte expoziční bracketing, pokud jej váš přístroj nabízí, např. +0,3 +0,7 +1 +1,3 +1,7 a v teple domova vyberte nejvhodnější korekci automatiky
  • Použijte scénický expoziční režim „Sníh“, pokud jej váš přístroj nabízí, čímž napovíte automatice, že fotografovaná scéna není tak osvětlená, jak se jeví podle měřeného odraženého světla.

Korekce automatické expozice +1,5EV je příliš. Některé pasáže jsou vypálené bez kresby.

Korekce +1EV je tak akorát.

Bez korekce. Vzhledem k velkým pasážím osvětleného sněhu je snímek pořízený po poledni podexponován.

První metoda je nejprofesionálnější a časem poměrně přesně odhadnete míru kompenzace. Prostřední je „bezpečná“, náročná na množství zaznamenaných dat a použitelná spíš u statických scén. Poslední metoda je rychlá, ne vždy přesná a nezapojuje fotografa do rozhodování o expozici.

Také záleží na způsobu měření expozice. Poměrové měření je univerzální metodou, která bere do úvahy celou plochu snímku s ohledem na místo ostření. Bodové měření je vztaženo ke konkrétní malé plošce (asi 3,5 %) středové oblasti snímku. Částečné měření je jako bodové s tím, že pokrývá asi 9 % středu snímku. Celoplošné měření probíhá ve středu pole snímku a hodnoty jsou zprůměrovány s ohledem na celou scénu. Největší váhu má střed snímku a směrem ke krajům se význam hodnot jasů na měření expozice snižuje.

Z toho je patrné, jak hodně a zda vůbec budete korigovat automatickou expozici fotoaparátu. Ještě musím dodat, že záleží i na tom, kdy fotografujete a jak to má být znát. Třeba když fotografujete večer za svitu lamp, bude sníh na méně osvětlených místech šedý tak, jako v reálu. Na sluníčkem osvětlené sjezdovce by měl být sníh zase bílý.

Na horách (Komáří vížka). Pouhých 807 m n. m. brzy odpoledne. Korekce automatické expozice +1EV. Vzhledem k velkému kontrastu fotoaparát nezaznamená celý rozsah jasů scény. Na obou stranách histogramu je menší ořez, což by se dalo při konverzi RAW napravit.

Automatická expozice bez korekce. Hluboká podexpozice je zřejmá.

 

Vyvážení bílé

Automatické vyvážení bíléobvykle odvede dobrou práci, ale někdy se může mýlit. Na sněhu bývají snímky posunuty do modra. Náš mozek ze zkušenosti ví, že sníh je bílý a provede svoje „vyvážení bílé“, takže sníh vnímáme jako bílý. Tak dokonalé vyvážení bílé ve fotoaparátu není, proto snímky na sněhu vykazují posun k modré barvě.

  • Stejně jako v jiných ročních obdobích použijte nastavení vyvážení bílé na „denní světlo“, pokud svítí slunce, na „zataženo“, pokud je obloha zatažená a „ve stínu“, pokud je pod modrou oblohou slunce blokováno mrakem, stromem nebo stavbou.

 

  • Nastavte teplotu chromatičnosti pro vyvážení bílé jako číselnou hodnotu (ve stupních K) ručně v příslušné záložce menu fotoaparátu (vyvážení bílé). Na voliči WB pod položkou K pak bude tato ručně nastavená hodnota. To se hodí v případě, že hodnoty přednastavené nejsou vyhovující. Např. ve vysokých nadmořských výškách na sněhu může tato hodnota sahat až k 10 000 K.

 

  • Použijte uživatelského nastavení vyvážení bílé tak, že vyfotografujete scénu s barevně neutrálním objektem v našem případě sněhem. Příslušný neutrální objekt musí být ve středu snímku v plošce bodového měření expozice. V menu fotoaparátu na kartě uživatelské nastavení WB vyberete tento snímek a v dalších krocích importujete hodnotu WB. Tuto volbu při fotografování vyberete voličem WB na fotoaparátu pod položkou uživatelské nastavení.

Když místo neutrálního objektu na scénu dáte šedou tabulku, bude toto uživatelské nastavení zcela přesné, což nemusí znamenat vyhovující dané scéně.  

  • Snímejte v RAW datech a výše uvedené metody můžete aplikovat při převodu RAW dat na JPEG snímky. Bezztrátově stanovíte bílou dodatečně. V programu pro převod RAW dat stanovíte úplně stejně vyvážení bílé jako v prvním případě. Jako v druhém případě klepnutím nástrojem pro vyvážení bílé (kapátko) stanovíte, co má být neutrálně šedé. V našem případě to bude sníh, který se stane na snímku opravdu bezbarvým. Podle toho se přepočítají ostatní barvy.

Nekorigované automatické vyvážení bílé.

Vyvážení bílé na osvětlené pasáže sněhu.

Vyvážení bílé na pasáže sněhu ve stínu. Tak by mohl vypadat sníh v létě.

Výše uvedené postupy vyvážení bílé můžete použít samozřejmě univerzálně u všech scén, nejenom zimních. Speciálně scény se sněhem však nejsou často optimální, když je sníh dokonale neutrálně šedý (bílý). Takový sníh je pro mě nepřirozený. Naopak studené modré tóny evokují zimu a chlad. Ostatně i malíři zobrazují sníh na zimních scénách do modra (pokud je to večer, tak hodně do modra).

Pokud je na snímku sníh osvícený sluncem i sníh ve stínu, nastavujte WB na sníh ve slunci. V opačném případě by byl sníh ve stínu šedý a na slunci do červena.

Ještě jednou chci zdůraznit, že automatické WB vykazuje slušné výsledky a mnoho fotoaparátů nemá popisované možnosti nastavení WB, které uvádím kvůli vyčerpání tématu. Když se vám nechce se tím příliš zabývat, nastavte AWB a je to. Alternativou je poměrně jednoduché a dokonalé WB při fotografování v RAW datech.

AWB odvedlo dobrou práci pro tento snímek, který jsem pořídil na Moldavě v Krušných horách. Značný posun k modrým odstínům dokonale vystihuje podvečerní atmosféru mrazivého dne. I přes to je vidět načervenalá obloha v místě, kde slunce zapadlo.

Vždy berte v potaz subjektivní vyznění konkrétní fotografie s ohledem na jas a barvu a nezapomeňte pro tyto parametry na kompozici. 

  

Oblíbené odkazy