OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Histogram - podceňovaný nástroj fotografa

Histogram - podceňovaný nástroj fotografa

Histogram každého snímku si můžete zobrazit na displeji fotoaparátu po expozici snímku. Proto je histogram velmi praktickou pomůckou fotografa. I u profesionálních fotografů můžeme pozorovat tzv. šimping, což je krátký pohled na displej fotoaparátu po pořízení snímku. Přesto mnoho fotografů histogram právě pořízeného snímku nevyužívá. Podmínkou pro využití histogramu v každodenní fotografické činnosti je porozumění toho, co můžete z histogramu vyčíst a vůle jeho využívání v praxi. Začneme tím prvním.

Co vyčtete z histogramu při krátkém pohledu na něj

Odpověď je: Z pohledu expozice mnoho. Pro názornost začnu trochu zeširoka. Histogram je graf, zobrazující jasové hodnoty jednotlivých obrazových bodů snímku. Neboli ukáže vám, jaká plocha snímku (kolik pixelů) má jaký jas od černé (R=0, G=0, B=0) po bílou (R=255, G=255, B=255). Stupnice jasů je vynesena na horizontální ose v hodnotách 0 – 255 v 8bitové barevné hloubce. Svislá osa  znázorňuje počet pixelů pro každou hodnotu jasu bez jednotek. Vyšší sloupec na svislé ose znamená, že danou hodnotu jasu má více pixelů.  

Je účelné zobrazit si i histogramy jednotlivých barevných složek RGB. Příslušný histogram vám pak ukáže rozložení např. červené složky ve snímku od žádné, respektive černé, po maximálně červenou a tak i G a B. Často se stane, že některá z barevných složek (nejčastěji červená) se dostane do oblasti jasů, kde již není schopna zaznamenat kresbu. Takové přepaly zásadně zhorší kvalitu červené na snímku a poznáte je často jenom na R histogramu. Jasový histogram totiž zobrazí fotoaparát tak, že sečte jednotlivé RGB histogramy do jednoho grafu. Není to však součet prostý, nýbrž poměrový. Lidské oko je nejcitlivější na zelenou barvu, pak červenou a poslední modrou. To je důvod, že se při sčítání RGB kanálů pro jasový histogram používají koeficienty pro zelenou 0,59, červenou 0,3 a modrou 0,11 (dohromady 1).

Tady je vidět histogramy zobrazené na displeji fotoaparátu Canon a přepálený červený kanál, který na jasovém histogramu není vidět.

Při krátkém pohledu na jasový histogram snímku můžete zjistit, zda jsou bez kresby některé pasáže snímků v oblasti nejnižších jasů, nejvyšších jasů, nebo obojích krajních jasových hodnot. A to není pro fotografa málo. Pomocí nastavení expozice posouváte rozložení jasů na snímku směrem k černé nebo bílé a případně určujete, zda a kolik pixelů bude bez kresby v oblasti černé nebo bílé. Fotografie tím vlastně zesvětlujete nebo ztmavujete, ale kontrolovaně s maximálním sběrem dat.  

Scéna 17. listopadu 2014 na Národní třídě byla osvícena svíčkami, tedy tmavší a takovou jsem ji chtěl mít. Proto je histogram hodně vlevo.  

Achillovou patou mnoha fotoaparátů je malý dynamický rozsah jejich snímačů, respektive velký rozsah jasů mnoha scén, které fotoaparát není schopen zachytit. Pokud se rozsah jasů scény nevejde do dynamického rozsahu fotoaparátu, určíte expozicí, zda bude více obrazových bodů zcela černých se zachovanou kresbou ve všech jasech nebo naopak. Také můžete rozdělit nezaznamenatelné jasové hodnoty hodně kontrastních scén v libovolném poměru k levému i pravému konci histogramu. Tím „obětujete“ více či méně světla nebo stíny. Všechny tyto možnosti realizujete nastavením expozice a kontrolujete rychlým pohledem na histogram zpravidla po zaznamenání snímku.

Klasická scéna s klasickým histogramem, který se akorát vešel do dynamického rozsahu snímače fotoaparátu a nebyl důvod snímek při expozici jasově posouvat.

Velmi často se vám stane, že při pohledu na snímek zobrazený displejem fotoaparátu budete mít dojem, že je technicky nepovedený, i když tomu tak není. Malé LCD displeje fotoaparátů ukazují snímek různě, podle okolního světla. Právě histogram to uvede na správnou míru. Fotoaparáty zobrazují náhled snímku také se zvýrazněnými přepaly v oblasti světel a pasáže bez kresby ve stínech, což je velmi praktické. Téměř všechny „lepší“ foťáky mohou zobrazovat histogram v reálném čase, tedy před expozicí. Některým to jde hůř (zrcadlovkám) a některým lépe (kompaktům). V každém případě si tak můžete zkontrolovat jas scény a okamžitou reakci budoucího snímku na změnu expozice. Zní to lákavě, ale moc to nepoužívám, protože mám zrcadlovku a při reportážní práci koukám do hledáčku nebo na scénu. Na displej se mrknu až když něco zachytím.  

Snímek jsem dělal ve vysokých jasech a takový je i histogram. Přepálená světla jsou v zadním vchodu, což jsem tak chtěl mít jako alegorii.

Co podle histogramu nepoznáte

Podle histogramu nepoznáte, zda je snímek dost dobrý nebo nikoli. Poznáte sice, že fotografie je  tmavší (využitá je levá část histogramu), celá světlejší (pravá část histogramu), málo kontrastní (prostřední část). Běžný snímek využívá celou škálu jasových hodnot. Co je pro konkrétní snímek správné, aby zaujal diváka, musí vědět jeho autor a z histogramu to nepozná. Pokud histogram umíte dobře číst, můžete z něj zhruba usoudit, zda se vám záměr podařil z hlediska jasových hodnot. To ovšem neznamená povedenou fotografii. Prostě umělecké hodnoty z histogramu nevyčtete.    

Histogram snímku není „hezký“ a Low key snímek je hezký.

Co vyčtete z histogramu při dlouhém pohledu na něj

Mám na mysli histogram při editaci v klidu domova. Vyčtete z něj skoro totéž jako při krátkém pohledu hned po expozici s tím rozdílem, že případnou chybu expozice už tak efektivně neopravíte. Histogram při editaci můžete vylepšit a tím i váš snímek, ale nikdy nepřidáte žádné další informace, naopak je uberete. Z toho plyne, že co nezaznamenáte při expozici, už dodatečně nepřidáte. Vyplatí se tedy věnovat pozornost histogramu při fotografování.

Na první pohled je vidět, že snímek je plochý, nekontrastní. Mohl jsem i v editoru udělat fotografii světlejší i kontrastnější. Vylezl jsem do osmého patra protějšího domu s tím, že fotografie bude vypadat jako ze sídliště za Uralem.

Histogram v editoru je větší, můžete jej upravovat a obsahuje některé statistické údaje. Pojďme se na ně podívat.

Statistické údaje (Photoshop CS):

  • Střední hodnota (Mean) – průměrná hodnota jasu ve všech bodech. Tato hodnota může být od 0 do 255. Pokud je menší, než 128, převládají v obrázku tmavé tóny a pokud je větší, než 128, převládají tóny světlejší.
  • Odchylka (Std Dev) – udává rozptyl intenzit od střední hodnoty v obrázku. Čím je tato hodnota větší, tím je obrázek bohatší na různé stupně jasu. Čím je tato hodnota menší, tím na obrázku převládají plochy stejného jasu.
  • Median (Median) – je to hodnota prostředního prvku variační řady. Prvky variační řady jsou všechny hodnoty jasu každého obrazového bodu (v RGB 8 bit/kanál jsou 3 hodnoty na bod). Prvky jsou seřazeny podle hodnot na osu od 0 do 255, přičemž více opakujících hodnot, znamená více prvků řady. Prostřední prvek řady má hodnotu rovnou medianu obrázku. Median není (na rozdíl od průměru) ovlivněn extrémními hodnotami. V některých případech proto lépe vystihuje jasový charakter fotografie než Mean. Pokud je fotografie např. velmi tmavá s malou plochou výrazného světla, hodnota medianu lépe vystihne jasové poměry.
  • Obr. bodů (pixels) – celkový počet všech bodů zahrnutých do histogramu.
  • Úroveň (Level) – úroveň jasu, na který je v histogramu umístěn kurzor.
  • Počet (Count) – počet obrazových bodů označené jasové úrovně.  
  • Percentil (Percentil) – počet obrazových bodů v % od jasu 0 do jasu, kde je umístěn kurzor.
  • Počet úrovní (Cach level) - udává, zda je histogram vypočítáván z reálných obrazových bodů (hodnota 1) nebo z údajů ve vyrovnávací paměti Photoshopu (hodnota větší než 1). Výpočet z reálných bodů je přesnější, ale pomalejší.

Tažením kurzoru při podržení lev. tlačítka myši zahrnete do statistiky více jasových úrovní označených na histogramu bíle. U Photoshopu se při editaci fotografie (např. úprava světla-stíny, úrovně, křivky aj.) původní histogram zobrazí světleji než nový histogram po editaci. 

Histogram je jednoduchým a praktickým pomocníkem každého fotografa. Přesto jej málo fotografů efektivně využívá. Po krátké teoretické přípravě, kterou jste právě absolvovali, si vyzkoušejte různé typy fotografií a jejich histogramů. Zaměřte se zejména na mezní světelné poměry. Nestojí to mnoho času a efekt je okamžitý. Doufám, že i ti, kteří histogram využívají, zejména při fotografování, si minimálně oprášili informace.           

 

Oblíbené odkazy