OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Fotografujeme děti

Fotografujeme děti

Asi každý fotograf dostane někdy „zakázku“ od rodiny nebo přátel na fotografování dítek. Je to příjemná, nikoli snadná, práce. Protože jsem taktéž vícekrát fotografoval děti, zformuluji několik zásad na základě svých zkušeností. Jistě budou prospěšné pro rodiče fotografující svoje ratolesti a mnoho fotografek, které se věnují tomuto oboru.  

  • Nesnažte se děti aranžovat, zvláště pokud k tomu nejsou svolní. Dokonce i aranžování, pokud dítko svolné je, neprospěje věci (snímku). Nejpřirozenější je reportážní způsob práce, když je dítě nějak zabavené. Pokud cítíte, že nespolupracuje, zabalte to. Hlášky typu „podívej se na mě (na maminku)“ spolehlivě způsobí, že to zabalíte brzy. Vždycky, když vidím ateliérové fotografie dětí s plyšákem nebo převlečené za cowboye, holčičky za princezny s výrazem modelky, je mi jich i jejich rodičů líto. Stejné je to u stylizovaných snímků holčičky s kufrem na kolejích atd. To by se snad mohli i rodiče rozplakat.
  • Bublifuk za 15 Kč je mojí tajnou zbraní, když hrozí, že bude nuda. Mimo to jsou duhové bubliny v protisvětle na fotografii hezké.
  • Z očí (fotografa) do očí (dítěte) je nejpřirozenějším úhlem záběru. Často nestačí poklek fotografa a vyplatí se nosit nějakou podložku, pokud nechcete ležet v písku na hřišti. Mimo tohoto pohledu měňte svoji pozici tak, abyste střídali úhly záběru.
  • Celek, polocelek, detail, velký detail. To jsou vaše kompozice, kde nejpůsobivější jsou dvě poslední.
  • Pozadí je důležitou součástí fotografie. Když se soustředíte na hlavní motiv, je snadné zapomenout na pozadí. Zejména při detailu rozostřete pozadí malým clonovým číslem. U kompaktů s malým snímačem to nebude možné. Ostřete na oči. Používejte režim priority clony, abyste měli clonu pod kontrolou nebo režim portrét. Volte větší odstup od pozadí.
  • Použijte sériové snímání. Při rychlé akci budete mít snímky, kdy dítko mění pozici, ale i výraz.
  • Nezapomeňte na správný expoziční čas. Na běžně pohybující se děti vám postačí 1/200 sec., na létající 1/500 sec. Lepší vyšší ISO, než rozmazané snímky. Experimentujte s bracketingem (sledování pohybu fotoaparátem s nižším časem expozice) a jiným rozostřením objektu, k vyjádření pohybu.  
  • Při použití blesku v exteriéru se řiďte pravidlem „ve stínu bez blesku na slunci nebo v protisvětle s bleskem“. Při nedostatku světla v interiéru používejte externí blesk odrazem, pokud jej máte.    
  • Sledujte výraz dítěte, pozadí a v neposlední řadě světlo. Výborné je protisvětlo (ozáří vlasy) a výplňový, regulovaný blesk.
  • Oblečení dítěte volte takové, v kterém se cítí dobře. Může být výrazné. Nechávám to více méně na rodičích, v čem se jim líbí.
  • Zvláštní kategorií je fotografování novorozenců, kde je nejdůležitější, kam děťátko umístíte. Pokud novorozence umístíte do proutěného koše a dáte mu čelenku s háčkovanou květinou , je to taková spíš legrace. I zde platí, že přirozené prostředí i výraz je nejlepším možným řešením.  

Nemám rád, když fotograf, třeba i rodič, v tvůrčí euforii nazývá děti malými modely. Přesně tak potom děti na snímku vypadají. Zachyťte pomíjivé okamžiky tak, abyste jejich zobrazení mohli obhájit i za delší dobu. Po letech byste mohli dostat méně lichotivou verzi otázky „kdo tohle fotil?“

Využijte spontánnost dětí a fotografujte je při činnosti jim vlastní. Když je budete při tom dobře pozorovat, nabídnou vám nepřeberné množství výrazů. Řiďte se uvedenými zásadami a vaše fotografie budou lidé obdivovat stejně, jako jsou obdivuhodné okamžiky dětského jednání.   

Oblíbené odkazy