OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Fotografování nejenom módy jinak aneb Dost bylo přetvářky

Fotografování nejenom módy jinak aneb Dost bylo přetvářky

Americký Times udělá obálku z fotografie zhotovené mobilem. Do nejproslulejší agentury Magnum Photos přijali fotografa, který fotí jenom mobilem. Je to konec profesionální fotografie? Není, je to jenom reflexe reality. Bylo na čase.

V roce 1994 nechtěli přijmout Martina Parra do Magnum Photos pro jeho extravaganci. Nelíbil se ani ikoně a zakládajícímu členovi Henri Cartier-Bressonovi. Martin Parr dostal o jeden hlas víc, než jsou nezbytné dvě třetiny. V roce 2014 byl zvolen jednomyslně prezidentem Magnum Photos.

Tvůrčí pojetí fotografie se stává střetem se zažitými stereotypy. Možná už mají diváci (zvlášť mladší) dost přeinscenované fotografie a chtějí čistý dokument. Možná, že už mají dost módní fotografie, z které jsou na hony cítit peníze. Možná už nechtějí vidět modelky, které Photoshop zdokonalil k nepravděpodobné dokonalosti. Módní dokument s naprostou převahou obsahu nad formou je podobný fotografiím z Instagramu. Fotografie pořízené telefonem se u mladší generace stávají standardem a možná by nepochopili, kdo jsou ty figury v časopise Vogue. Trochu přeháním, ale směr je jasný.

Vogue a podobní a nepodobní

Časopis Vogue je prý královnou mezi módními časopisy. Jak sami hlásají, prodávají sen vysokopříjmové skupině spotřebitelů. Ostentativní luxus už nechtějí snad ani ti vysokopříjmoví spotřebitelé, ale hlavně sen musí být realisticky zobrazen, jinak není dosažitelný ani za peníze. Nejlepší fotografové módy na světě zde plní zadání, které je mírně řečeno konzervativní.

Jiný tvůrčí přístup k zobrazení módy a životního stylu mají např. magazíny i-D, W a pro mě hlavně Vice. Tam je nejdůležitější příběh fotografie nikoli ostrost a kompozice. Musím podotknout, že jsem četl názor „čím víc na kompoziční pravidla kašlu, tím víc je ve výsledné fotografii dodržím“ s čímž musím velmi souhlasit. Prostě je to lety ověřené. Hlavním úkolem nového pohledu na fotografování nejen módy jsou obsahově skvělé snímky. U nás se bohužel moc neprosazují fotografové, kteří reprezentují tyto trendy. Nicméně existují. Za všechny bych zmínil dva.

 Shane Smith, kanadský zakladatel a ředitel Vice Media, uvedl: "Vice nalezl neuvěřitelnou poptávku ve východní Evropě. Proč? Protože tamější mladí lidé chtějí informace a zábavu, které jsou pro ně relevantní a zajímavé - prezentované tak, jak oni vidí svět. A velmi málo médií jim to poskytuje." Fotografie je od Davida Guttenfeldera a místo je Severní Korea.

Dita Pepe

Dita Pepe je naší fotografkou módy, portrétů (autoportrétů) a reportáží. Získala řadu ocenění za své fotografie. Říká mimo jiné: "Mně je jedno, kde fotografované řežu. Formální poučky pro kompozici jsou věcí z minulého století. Má-li pro mě nebe nebo obraz visící nad hlavou fotografovaného nějaký význam, pak řežu tam, kde to cítím jako správné. Holeň, lýtko, koleno, to je vážně nepodstatné."

Dita Pepe. Ten drát přes hlavy bych asi řešil, ale musím uznat, že na autentičnosti neubírá, naopak.

Dita Pepe

Adam Holý

Adam Holý, držitel mnoha ocenění, se zabývá volnou tvorbou, módní a reklamní fotografií, expresivními ženskými portréty. Prosazuje čistý, syrový přístup k fotografování a říká: „Ve volné tvorbě jste sám sobě klientem i dramaturgem a rozhodujete, jak bude výsledek vypadat. V komerční fotografii vycházíte vstříc klientovi a konzumentovi. Podbízivost hraje hlavní roli. Záleží na průzkumu a poznání cílové skupiny.“ K tomu bych dodal, že je to tak, ale někdy musíme i vydělat peníze na placení účtů.

Všechny tři: Adam Holý

Ze zahraničních autorů bych zmínil Diane Arbus, která říká: „Fotografie musí být vždy o něčem a to o čem je, musí být vždy významnější a komplikovanější než samotná fotografie“ a dále Tinu Barney o které jsem psal zde a zmíněného Martina Parra, jehož fotografie jsem obdivoval v dubnu 2011 na výstavě v Praze.    

 

Oblíbené odkazy