OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Fotil jsem protiromské nepokoje v poklidném městečku Dubí

Fotil jsem protiromské nepokoje v poklidném městečku Dubí

Před městským úřadem v Dubí se včera sešlo asi 150 lidí. Organizátorem byla Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). K davu promluvil předseda strany Tomáš Vandas a host ze Slovenska Marian Kotleba, šéf Lidové strany Naše Slovensko (LSNS).

Udělal jsem z této akce fotografickou reportáž. Jedná se o trochu nebezpečnou a jinak specifickou práci. I mě řekl jeden z účastníků ču…. co nás fotíš? Naopak, když jsem se zeptal drsných hochů, kteří seděli před městským úřadem, jestli si je můžu vyfotit, tak můj záměr docela vtipně kvitovali.

V této souvislosti bych chtěl uvést část občanského zákoníku 89/2012 Sb § 84, který říká, že zachytit podobu člověka, aby byl identifikovatelný je možno pouze s jeho svolením. § 89 pak stanovuje výjimky: Není potřeba svolení při využití fotografie pro umělecké účely a také pro zpravodajské účely.

Při tomto typu reportáže by měl fotograf dodržovat některá obecná pravidla. Nejdůležitější je skutečnost, že profesionální fotograf není účastníkem akce a musí se soustředit pouze na fotografování. Měl by být nenápadný a ke kolegům fotografům ohleduplný.

Rozhodující pro úspěch reportáže je, aby byl fotograf ve správný čas na správném místě a stiskl spoušť ve správný okamžik. Po určité praxi se to dá celkem přesně odhadnout.

Pro autentickou reportáž tohoto typu je rozhodující být v první linii fyzicky, nikoli pomocí teleobjektivu pouze obrazem. Na fotografiích je znát, když jsou pořízeny z bezpečné vzdálenosti. Chybí jim atmosféra a záběry jsou stále stejné z nadhledu bez kontextu pozadí. Druhým aspektem autenticity v souvislosti s místem fotografa je jeho vnímání událostí. Probíhající akce nesporně ovlivňuje také fotografa, který uprostřed děje cítí atmosféru, tedy může ji zachytit na snímku. Těžko vystihnete prostředí, ve kterém nejste. Legendární válečný fotožurnalista Robert Capa řekl památnou větu: „Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyl jste dost blízko."

Pro úspěšnou reportážní a dokumentární práci, kterou popisuji, je na prvním místě jistá odvaha fotografa, zkušenost a instinkt. Teprve na druhém místě je schopnost ve složitých podmínkách vnímat technické a kompoziční prvky snímku. V krajně vypjatých situacích to příliš nejde. Pak vítězí automatická nastavení, rychlé sekvenční snímání a přinejlepším hrubé vnímání kompozice. V tomto oboru fotografování jde o obsah, který je kardinální a vysoce předčí formu snímku. Dokonce i technické provedení je méně důležité, pokud je obsah exkluzivní.

Níže je několik fotografií z mé reportáže ze soboty 18.8.2018 v Dubí na Teplicku.

Oblíbené odkazy