OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Fata morgana fotografa

Fata morgana fotografa

Je to v genech fotografů. Nedá se s tím nic dělat, ale když si to uvědomíte, můžete to korigovat. Věnujete tomu mnoho času a peněz a kvalitu vašich fotografií to příliš neovlivní. Co je to?

Závislost na technice

Typickým znakem fotografů je jejich přehnaný vztah ke svému pracovnímu vybavení. Nekonečné debaty o značkách fotopřístrojů, objektivů, blesků, filtrů, stativů, programů atd. mohou mást v tom smyslu, že to je nejpodstatnější pro kvalitní snímky. Všechen software a hardware dává odpověď na otázku „jak“. Ta má svojí váhu, ale až po zvládnutí otázek „co“, „proč“.

Přemýšlení o technologii nesmí být nadřazeno úvahám o jejím využití k emotivním snímkům. Neplatí, že kdo má dražší vybavení, má lepší fotografie. Dokonce se mi někdy zdá, že vybavení a vše kolem je hlavním zájmem nikoliv prostředkem některých fotografů. Musím dodat, že nic proti zajímavému technickému koníčku, ale umělecká fotografie tím podmíněna není.

Fotografové musí často odolat nebezpečí přílišného soustředění na způsob tvorby fotografií na úkor důvodu jejich vzniku. Ideálním stavem je rovnováha mezi technickou, technologickou a uměleckou schopností autora ve smyslu vidět nebo zhotovit zajímavou scénu. Optimální poměr je ve hvězdách, ale já bych se přimlouval za větší váhu té netechnické části.

V extrémním případě „umělec“ vidí v hledáčku snímek a exponuje plnou automatikou. Může z toho vzniknout světová fotografie. Když „technik“ promyslí expozici, ohnisko, bokeh atd. a v hledáčku nic není, nemůže z toho vzniknout zajímavá fotografie.

 
Svatební reportáž není jednoduchá záležitost. Moc se toho děje v krátkém časovém úseku a není opravného prostředku. Stěžejní je zachycení emocí. Tomu rozumí každý. Fotograf je zahlédne a také aranžuje.


Častější jsou vášnivé hovory o fotografickém vybavení a postupech než o vizuálních zážitcích z fotografií. Častější je závislost na drahém vybavení než na kontrastech, liniích, výrazech atd., které jsou zadarmo.

Tento snímek bych nazval déšť, provlhlost, nepohoda a to je z něj cítit. Není k tomu potřeba nikam cestovat
ani složitého technického vybavení.


 

Abebe Bikila v r. 1960 běžel na olympijských hrách maraton bos a zvítězil. I česká fotografie má svého Bikilu. Je jím Miroslav Tichý, který si vyráběl přístroje i objektivy sám a z jižní Moravy nevytáhl paty. Názory na jeho tvorbu se velmi liší. Protože chci předejít diskusím o jeho díle, utnu to konstatováním, že v tržním svobodném světě rozhodují diváci, respektive zákazníci. Miroslav Tichý uspěl ve světě a jeho fotografie se prodávají za 3 000 až 12 000 EUR.

 



Přeceňování exotických námětů

Chápu, že když fotograf dostane za úkol nebo si umane, že udělá reportáž o Pygmejích, musí jet do Afriky a tam je fotit. Pokud ovšem chce udělat reportáž o životě lidí na vesnici, případně někde zachytit zajímavé výrazy lidí, nemusí jet za Pygmeji do Afriky.

Fotografie je uměleckou tvorbou a musí zaujmout Pygmeje i našince. Čím je tedy zaujme? Co bude na snímku zajímavé? Linie, tvary, kontrasty, vzory, struktury, světlo, barevnost, rozhodující okamžik. Tyto parametry najdete, pokud jste schopni je nalézt, na českém maloměstě i v Sydney, na jihočeském kostelíku i na Tádž Mahalu. Dokonce pokud kolem toho kostelíku chodíte, můžete si lépe vybrat světlo a stále více jej poznávat, tedy vidět více. U Tádž Mahalu otevřete ústa, uděláte foto a pak zjistíte, že místní znalec prostředí, pokud mu zaplatíte, vám ukáže lepší, utajený pohled na který byste třeba přišli také, ale to už tam nejste.

Nadšení fotografa z pro něj exotické scény neznamená nadšení diváka fotografie ze snímku této scény. Mezi tím leží invence autora.
Zásadní dovedností je schopnost fotografa vidět to, co lidi na snímku zaujme a vzbudí u nich emoce, lhostejno, zda fotky budou posuzovat Češi nebo Indové. Fotografie, o které píši, je uměleckou činností, včetně dokumentační či reportážní.

 

 

Reportáž z demonstrace v Ústí nad Labem měla poněkud stereotypní obsah při úvaze
„jak to prožívají demonstranti“ až do okamžiku, kdy jsem to pojal „jak to cítí policisté“.

 

Fotografické vidění má zhůry dáno málo lidí a pokud to o sobě vědí, mají nejlepší předpoklad stát se výborným fotografem. Ti ostatní se to mohou naštěstí celkem dobře naučit z různých textů a v praxi natrénovat. I oni mohou být výbornými fotografy. Nic nenasvědčuje tomu, že je nutné pro úspěšného fotografa vyhledávání exotických námětů nebo nakupování extrémně drahé techniky.

 

Často chodím okolo sportovní haly v Teplicích, kde jsem jednou zahlédl pro mě zajímavý snímek.
Pak už bylo nutné počkat na počasí (světlo), zvolit úhel záběru a ohnisko objektivu.

 

Zájem o techniku a exotické scenérie jsou bohulibou činností, ale s kvalitou fotografií souvisí pramálo. Emoce, které fotografie v divákovi vzbudí, nejsou závislé nebo dokonce úměrné ceně pracovních pomůcek a prostředí, kde byly vytvořeny. Fundamentální při vytváření fotografií je uplatnění prvků designu, kompozic, světelných řešení a výrazů.

 

Oblíbené odkazy