OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Expozice z jiného pohledu

Expozice z jiného pohledu

Expoziční trojúhelník a jeho použití je klasickým pohledem na problematiku expozice fotoaparátu. Připomenu, že snímek je světlejší při menším clonovém čísle nebo delším expozičním času nebo vyšší hodnotě ISO a při kombinacích těchto tří parametrů. Neboli např. vyšší ISO o jeden expoziční stupeň způsobí 2x světlejší snímek při stejném expozičním času a cloně nebo kombinace delšího expozičního času o 1 EV a nižší hodnoty ISO o 1 EV bude mít neutrální dopad na jas snímku. Možná je názornější, že při zvýšení ISO o 1 EV (např. ze 100 na 200) stačí na stejnou expozici poloviční světlo. Clona a expoziční čas propustí na snímač fotoaparátu více nebo méně světla (fotonů). Naproti tomu ISO vstupuje do procesu vytváření snímku až po expozici a je pouze matematickou operací. Článek o expozičním trojúhelníku v klasickém pojetí jsem napsal zde.

Jak je to tedy s ISO? Snímač fotoaparátu se nemění, pracuje pořád stejně a citlivost je dána při jeho výroběObrazové prvky snímače (pixely) reagují na dopadající světlo (fotony) tím, že je mění na odpovídající množství elektronů. Elektrickým nábojůmprostřednictvím napětí (analogová veličina)přiřadí AD převodník odpovídající číslo a to už je hodnota digitální. Podle toho budesnímek světlejší nebo tmavší. Není nic jednoduššího, než aby došlo k zesílení napětí dle požadavků. Právě ty požadavky určuje fotograf nastavením hodnoty ISO. Tím posune jas fotografie (při konstantní cloně a času). Přitomovšem zesílí i všudepřítomný šum. Při jistém zjednodušení je to jako když posloucháte stanici rádia, která má horší příjem a pro zřetelnější poslech ji hodně zesílíte. Výsledek je nevalný. Při zvýšení ISO je výhodnější zvýšit analogovou hodnotu (napětí) proto, aby byl převod na digitální data přesnější. 

Expozice z jiného pohledu

Pojďme se podívat na expozici jiného pohledu. S clonou, expozičním časem a hodnotou ISO souvisí další parametry pořízení snímku.

Fotografové krajiny, architektury a jiných statických scén to mají jednoduché. I když není mnoho světla, dají fotoaparát na stativ a použijí libovolný delší čas expozice. Často potřebují velkou hloubku ostrosti, tedy vyšší clonu a malé ISO, aby byla dokonalá ostrost a kresbaOpět expozici optimalizují delším expozičním časem. Navíc používají objektivy s kratšími ohnisky a mají větší odstup od scény. Připomenu, že hloubka ostrosti snímku je větší při větší cloně (vyšším clonovém čísle), kratší ohniskové vzdálenosti objektivu a delším odstupu od fotografované scény. Legendární fotoreportér Robert Capa říkal: Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyl jste dost blízko.Staré reportérské pravidlo říká: Objektiv 35 mm, clona 5.6 a blízko ději. To ovšem platí při dostatku světla.

My, reportážní fotografové, to máme v tomto směru těžší při nedostatečně osvětlené scéně. Velmi často se dostanu do situace, kdy bych potřeboval při nižší cloně krátký expoziční čas pro zastavení pohybu a běžné ISO, aby měl obrázek pěkný kontrast detailů bez šumu. Řekněme při fotografování svatby v kostele, kde je málo světla a blesk nelze nikde odrazit. Prvním předpokladem je světelný objektiv. Clona F1,8 nebo 1,4 vyřeší mnohé. Pokud je takový objektiv nasazen na fotoaparátu se snímačem full frame, máme další bonus, protože větší snímač snese vyšší hodnotu ISO (třeba 6400 či 12800bez zásadní destrukce snímku. S expozičním časem nic neuděláte. Pokud chcete zachytit nerozmazaný novomanželský polibek, tak jistotou je 1/250 vteřiny.

Podstatným problémem v popsané situaci je malá hloubka ostrosti. Aby byl ostrý na té fotografii novomanžel i novomanželka v celém obličeji, zvlášť když nejsou kolmo k ose objektivu, bylo by nutné zvýšit clonu. To by ovšem byl světelný objektiv k ničemu a podexpozice značná.

Čím je delší ohnisková vzdálenost objektivu, tím je hloubka ostrosti menší (při stejném odstupu) a pěkný detail je ohrožen tím, že celé tváře novomanželů nebudou ostréKdyž chci mít větší hloubku ostrosti z téhož místa snímání, použiji kratší ohniskoobjektivu, ale musím se rozloučit s velkým detailem. Čím půjdu blíž k novomanželům a oni se budou na snímku zvětšovat, tím se bude zase zkracovat hloubka ostrosti. Při krátkých ohniscích se navíc nemohu moc přiblížit pro větší detail popředí s ohledem na zkreslení popředí snímku. Menší vzdálenost snímání eliminuje těžce vydobytou hloubku ostrosti z titulu kratší ohniskové vzdálenosti objektivu. Riskovat, že bych nastavil čas 1/125 na úkor vyššího clonového čísla pro zvýšení hloubky ostrosti a vystihl přesně moment nehybnosti obou aktérů onoho polibku nebudu, ale clona F2,8 při ISO 12800 na full frame snímači by šla. Trochu to odšumímv postprodukci. Pokud bych si musel vybrat, zda manželský polibek rozmazaný nebo zašumělý s méně detaily (strašná představa), tak volím druhou možnost.

Krátké ohnisko zblízka X dlouhé ohnisko zdálky

Teorie je jasná. Na základě podobných trojúhelníku platí: P = F x K / L, kde P je vzdálenost objektu na který ostříme od objektivu (cm), F ohnisková vzdálenost objektivu (mm), K velikost objektu v reálu (cm), L velikost objektu na snímači fotoaparátu (mm). Udělal jsem pokus. Při změně ohniskové vzdálenosti objektivu jsem měnil odstup od fotografovaného objektu tak, aby objekt velký asi jako lidská hlava (21 cm) byl na full frame snímači fotoaparátu stále stejně velký (12 mm, což je 1/2 výšky full frame snímače). Pro použité veličiny platí, že hodnota P musí být ve stejných jednotkách jako K a hodnoty musí být také v totožných jednotkách. Clona 2,8 byla ve všech případech stejná. Tak jsem vypočítal odstupy (P). Na klasické kalkulačce hloubky ostrosti jsem stanovil jednotlivé hodnoty.

Protože jsem praktik, tak jsem si všechno ověřil. Ač je to docela těžké, vypracoval jsem si metodu, která bylav rámci možností přesná a víceméně ověřila teorii uvedenou v tabulce níže.

Ohnisková vz. (mm)

Odstup (cm)

Hloubka ostrosti (cm)

24

42

4,8

35

61

4,8

50

87

4,8

70

122

4,8

100

175

4,8

135

236

4,8

200

350

4,8

V tabulce byla hodnota CoC (Circle of Confusion) 0,03 mm. V zásadě určuje, co je považováno ještě ostré, ale to je nad rámec tohoto článku.

Z tabulky je patrné, že při stejně velkém vybraném detailu na snímku je z hlediska hloubky ostrosti lhostejné, zda kratší ohnisko a malý odstup nebo dlouhé ohnisko s velkým odstupem. Musím podotknout, že se stále bavíme o hloubce ostrosti od roviny zaostření nikoli kvalitě nebo intenzitě rozostření pozadí. Scéna dál od roviny zaostření (směrem dozadu i dopředu) bude více rozostřená u teleobjektivů při delším odstupu. Já používám u svých reportáží téměř vždy variantu kratšího ohniska zblízka. Důvodem je úhel záběru (zasazení objektu do kontextu), perspektiva a v neposlední řadě to, že jsem uprostřed děje a cítím ho.

A co zvětšit objekt ořezem v editoru?

Spoléhat se na to, že zvětším objekt v postprodukci ořezem je sice možné, ale je to jako kdybych ořízl svůj full frame snímač fotoaparátu. Hloubka ostrosti bude opravdu větší, ale kresba a šum horší. Také bude menší rozlišení obrázku (pixely oříznu). V principu je to možné zejména v případě, že fotografie nemusí mít nejvyšší technickou kvalitu a jsou určeny třeba jenom na web.

Malá hloubka ostrosti při nedostatku světla

Řešením malé hloubky ostrosti při nedostatku světla a nemožnosti přisvětlení scény je za prvé přesné zaostření na oči hlavního objektu a za druhé komponování hlavního objekt tak, aby byl co nejvíc rovnoběžný s rovinou zaostření. Nesmíme zapomenout, že malá hloubka ostrosti je významným kreativním nástrojem každého fotografa. Když se vrátíme k onomu svatebnímu polibku v kostele, tak při přesném zaostření bude ostré to podstatné a to méně zásadní bude neostré, což je dobře.

Samozřejmě primárně si vybíráme ohnisko s ohledem na zamýšlenou kompozici snímku a někdy (někdo) také s ohledem na nemožnost nebo nechuť přiblížit se k objektu. V případně naší tabulky je snímaná oblast reálné scény ve všech případech 41,8 x 62,6 cm a to bude na políčku full frame 24 x 36 mm. Můžeme to zobecnit: Pokud objekt zabírá stejnou část obrazu (konstantní zvětšení), je celková hloubka ostrosti totožná nehledě na ohniskovou vzdálenost objektivu (při různých odstupech od scény). Nebo jinak. Když zaostřujeme stejně vzdálený objekt, bude mít objektiv s delší ohniskovou vzdáleností menší hloubku ostrosti a snímky budou obsahovat menší část scény. Důvodem je větší zvětšení nikoliv primárně ohnisková vzdálenost. Pro úplnost uvedu, že při různých ohniskových vzdálenostech objektivu se poněkud mění poměr hloubek ostrosti před a za rovinou zaostření. Od velmi krátkých ohnisek je to 70 % za a 30 % před až k velmi dlouhým ohniskům s 50,5 % za a 49,5 % před.

Výhoda větších snímačů

U full frame snímačů můžeme exponovat i při nízké hladině světla protože jejich pixely mohou být větší, tedy přijmou více světla (fotonů) ze scénySilné obrazové informace a velmi slabé informace o šumu je důvod možnosti zvyšování ISO do nebeských výšin. Také zaznamenají teoreticky větší dynamický rozsah scény. Zde záleží i na použité technologii výroby snímače. V neposlední řadě fotografie z větších snímačů (zvlášť v RAW datech) lépe odolávají razantním zásahům v postprodukci.

Kdy je posun o jednu hodnotu hodně

Klasická clonová čísla vymezují otvor v objektivu, který propouští světlo na snímač. Jsou seřazená tak, že sousední hodnota vpravo propustí jednu expoziční hodnotu EV (Exposure Valueméně světla a sousední hodnota vlevo o 1EV více světla. Vpravo bude na snímači světla o polovinu méně, vlevo dvojnásobné množství. Ono se to nezdá, ale třeba clona clona 1,4 a 5,6 prezentuje rozdíl světla na snímači 4 EV, což je 2x2x2x2 = 16 krát méně při cloně F5,6.

F1; F1,4; F2; F2,8; F4; F5,6; F8; F11; F16; F22; F32; F45; F64

Expoziční čas v sekundách určuje jak dlouho bude dopadat světlo na snímač. Standardní řada je sestavena tak, že změnačasu expozice o jednu hodnotu mění množství dopadajícího světla o 1 EV. Vpravo je světla o polovinu méně, vlevo bude světla dvojnásobné množství (i časy vlevo jsou poloviční a vpravo dvojnásobné).

15, 8, 4, 2, 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000, 1/4000, 1/8000, 1/16 000

Obvyklé hodnoty ISO jsou: 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, 12800, 25600, 51200, 102400. Každá vyšší hodnota zelí napětí ze snímače vyvolané světlem o 100% a šum také o 100%. Když je šumu velmi málo, tak i při jeho zvýšení o 100% ho bude málo.

Tajný recept

Na závěr můj tajný typ. Blesk přímo při nedostatku světla na scéně je na snímku jako výbuch bomby, ale existuje situace, kdy tomu tak být nemusí. Chce to vážit lékárnickými vahami světlo na scéně, maximálně ho využít a k němu jemně přimíchat světlo blesku. Dělám to často například takto: Podexpozice stálým světlem -2/3 EV, světlo blesku -1/2 EV. Když bude pozadí podexponováno -2/3 EV (protože je daleko), tak to nevadí a blesk dosvítí lehce hlavní objekt svým světlem s korekcí-1/2 EV. Trochu to doladím ve Photoshopu. A je to.

Na castingu Elitte Model Look bylo stálé světlo s deficitem okolo -1/2 EV. Nebylo kde odrazit světlo blesku, proto jsem použil blesk přímo s korekcí -1 EV.

Tady bylo stálé světlo -2 EV, což je hodně šero. Možnost odrazu blesku nebyla. Použil jsem tedy blesk přímo s korekcí -2/3 EV. Vznikl zajímavý snímek, kde světlo blesku ještě trochu osvítilo lidi okolo hlavního motivu. Lidé dál už nejsou vidět, což prospělo snímku.



Oblíbené odkazy