OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » Home » Čeho se má prý fotograf vyvarovat

Čeho se má prý fotograf vyvarovat  

Některé fotografické činnosti se nezaslouženě dostaly na pranýř jenom proto, že mnozí stále papouškují a opisují nepřesné fráze. Staly se z toho stereotypy, které škodí mnoha fotografům. Změňte to!  

Nemám nic proti opodstatněným stereotypům ve fotografování. Naopak jsou výhodné, protože zrychlují práci a můžete se soustředit na jiné kroky (třeba na kompozici). Když chybně vyřadíte některé postupy, zbavíte se větší kreativity. Když se věnujete zbytečným metodám, nebudete mít čas na ty podstatné. Když budete používat chybné postupy, pokazíte své fotografie. Je s podivem jak se z některých nepřesných tvrzení stala dogmata.    

Blesk zruší světelnou atmosféru snímku

Nebo také: přímý blesk je nutné zlo při nedostatku jiného světla. Tato tvrzení platí jenom pro blesk, který nemá fotograf pod kontrolou a neovlivňuje jeho světlo s ohledem na stávající světlo na scéně.

Někdy je stálého světla tak málo, že se blesk stane hlavním světlem, protože není jiné možnosti. Důvodem může být i malá světelnost objektivu a nízké použitelné ISO. Pokud je blesk světlem vedlejším, je velmi zajímavým a kreativním nástrojem. Zda tomu bude tak či tak určíte nastavením expozičních parametrů fotoaparátu. Fotografování bleskem je v podstatě o nastavení fotoaparátu. Je to docela složitá problematika. Jistě o tom udělám komplexní článek. Tady vtěsnám vše do čtyř zásadních vět.

Nastavte expozici jako bez blesku. Když to není možné, nastavte čas expozice, clonu a ISO na nejbližší akceptovatelné hodnoty. Zapněte blesk a odpalte jej napřímo. Pokud jsou fotografie moc světlé, proveďte korekci blesku do minusu, když jsou tmavé, tak do plusu.

Monika Bagárová

Fotografii Moniky Bagárové jsem udělal při nedostatku stálého světla -1 2/3 EV.
Expoziční parametry: 1/80 sec.  f/4  ISO 800  kompenzace blesku -1 EV.
Namíchal jsem tím stálé světlo se světlem blesku, který není příliš patrný a zachoval jsem světlenou atmosféru.
Objekti má světelnost f/2,8, což jsem mohl možná využít a dát tuto hodnotu.

 

 Tímto způsobem zajistíte nejrovnoměrnější míchání stálého světla a blesku. Blesk bude nejméně patrný. V kombinaci s korekcí blesku se jedná o vyloženě kreativní nástroj. Já tahám v brašně systémový blesk skoro všude. Zhusta jej používám přímo, jenom k modelaci stínů i s velmi světelným objektivem, kde by to nebylo podle parametrů expozice nutné.

Když blesk, tak jenom odrazem

Tato technika je fajn, ale má mnohá úskalí a nepřekročitelné limity. Světlo blesku musí urazit cestu třeba ke stropu a nazpět a při odrazu se oslabí. Jak mnoho se oslabí, záleží na stropu. Když má strop sytou barvu, téměř nic neodrazí a navíc světlo blesku bude stejně barevné (lidé také). Záleží na výkonu systémového blesku, barvě stropu (ideální je bílý) a expozičních parametrech na fotoaparátu. Když uvážíte, že obecně světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti, je právě tato hodnota fundamentální.

U mého blesku Canon mě trápí, že když zvolím blesk odrazem, vyřadím jeden nástroj pro určení množství světla, které vyšle. Zaostřená vzdálenost se spolupodílí na určení množství světla pro danou scénu v režimu E-TTL blesku umístěného na těle fotoaparátu  namířeného přímo. Když tomu tak není, je dráha světla nejednoznačná. Přístroj pak bude ignorovat vzdálenost mezi fotoaparátem a objektem. 

Plný automatický režim expozice je hloupý (i s fotografem)

Musím se přiznat, že jsem si to kdysi také myslel. Přesvědčil jsem se, že plný automat je už velice sofistikovaná funkce, jejíž algoritmy jsou schopné odhadnout i docela zapeklité světelné situace. Používají k tomu nějakou variantu zónového měření. Fotograf určuje většinou jenom kvalitu snímku (RAW, JPEG, rozlišení).

Můžete kouknout do hledáčku a okamžitě fotit. To je nepostradatelné pro začátečníky, kteří si mohou všímat souvislostí v měření expozice. Plně automatický režim expozice je také prospěšný fotografům, kteří kašlou na techniku a věnují se jenom lovu okamžiku. Konečně opovrhovaný zelený čtvereček je dobrý i pro profesionály, kteří nekašlou na kreativní nastavení fotoaparátu, ale nemají na to při své reportážní práci čas.   

U rychle se měnících scén, kdy nejde predikovat světelné poměry, nemůžete mudrovat nad volbou ostřících bodů a expozičních hodnot. Jak známo, promeškané okamžiky se neopakují. Jenom je potřeba trochu trénovat, abyste rozuměli logice automatického režimu expozice právě vašeho fotoaparátu. Faktem je, že kvalita a univerzálnost plné expoziční automatiky je u různých výrobců různá.

Používejte režim plného automatického měření expozice při reportážním typu fotografování v situacích, kdy nemůžete předpovídat měnící se světelné podmínky budoucího snímku. Možnost plné automatiky poskytují nejlevnější i nejdražší fotoaparáty.

Stabilizace objektivu nebo snímače je důležitou funkcí

 Pro někoho je úplně zbytečnou funkcí a pro někoho takovou, jak bych to řekl, zbytnou. V každém případě je tato technologie vyvinutá a dobře se prodává. V každém případě také zdraží objektiv respektive fotoaparát. Prodejci často deklarují, že udržíte v ruce třeba expoziční čas 1/10 sec. Bez zamyšlení se naskýtá lákavá úvaha „k čemu tedy kupovat drahé světelné objektivy“. Proč tomu tak není? Protože existuje pohybová neostrost a také stativ.

Všechno, co se třeba jen mírně pohybuje, bude při takovém času expozice na snímku rozmazané. Na všechno ostatní můžete použít stativ a expoziční čas třeba hodinu. Pokud máte stabilizaci, tak jste jí jenom zaplatili. Nechte jí spíš vypnutou. V případě použití stativu dokonce při zapnuté stabilizaci zhoršíte fotografii.

Kdy tedy stabilizaci použijete? V případě, že fotografujte statické scény z ruky. To může být například architektura, krajina, interiéry atd. z ruky. Ale pozor! Pouze při nedostatku světla. Takže zbývá uzoučký segment fotografie večerní nebo spíš noční krajiny a interiérů na dovolené (profesionálové použijí stativ) bez lidí.

Protože u moderních fotoaparátů jsou dnes použitelné vysoké „citlivosti“ ISO, máte možnost fotografovat i večer bez stabilizace a dokonce mít na fotografii i manželku s dětmi za cenu přijatelného šumu na snímku. Totéž platí při použití vhodně namíchaného blesku se stálým světlem. Musím dodat, že člověk se pohybuje i když  nechce a to nemluvím o dětech, které zákaz pohybu zásadně ignorují.

Učiňme závěr: stabilizace je drahé a téměř zbytečné technické řešení, snad jedině pro případ, že potkáte na dovolené trénovanou modelku a chcete ji vyfotografovat za svitu luny.      

Kalibrace monitoru je nezbytná pro korektní bary a jas fotografií

Většina lidí, pro které dělám, si fotografie prohlíží a šíří je v elektronické podobě. Lidé, kteří fotografují pro sebe a své přátele, se dívají na snímky rovněž přes monitor nebo displej. Záleží tedy primárně na kvalitě a seřízení jejich zařízení.

Pokud výjimečně dělám fotografie v papírové podobě, tak mám prostým porovnáním zkušebních papírových snímků z příslušného fotoalbu sladěn svůj monitor tak, aby obojí korespondovalo. Nejde to zcela, protože obě metody jsou technologicky úplně odlišné.

Ani velké minilaby většinou nejsou zařízené na kalibrace a spokojí se s tím, že na svém monitoru vidí přibližně to, co vyleze na papíře.

Můj monitor jsem ještě seřídil (částečná kalibrace) tak, aby si zákazníci mohli prohlížet dobré snímky svými monitory a displeji. Je to jakýsi odzkoušený průměr s vyřazením krajních poloh.

Implementace barevného profilu (ICC) kalibrovaného monitoru do celého řetězce zhotovení fotografie má význam jenom tehdy, pokud máte kontrolu nad všemi operacemi. Tak tomu obvykle není. Neztrácejte čas zkoumáním této problematiky a řešte to logickou úvahou.   

Nesnižujte svojí flrxibilitu na základě neopodstatněných závěrů jednoduchých textů.

             

 

Oblíbené odkazy